Když v Čechách volí lid, vyhraje Ortel a Zeman
Realita nám ukazuje, že přímá demokracie by v Česku vedla k totálnímu úpadku, a že referenda jsou v této zemi zásadním ohrožením demokracie. Když v České republice rozhoduje přímo lid, skončí to vždycky průšvihem.
Tento víkend definitivně prokázal, že česká ústava má hned v první hlavě zabudovaný paradox, který ji odsuzuje k tomu, aby byla jen cárem papíru. Citujme:
Článek 1: Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
Článek 2: Lid je zdrojem veškeré státní moci.
A je vymalováno, pokud má být dodržen článek 1, nemůže být dodržen článek dvě, a když bude dodržen článek dvě, tak v žádném případě nelze zajistit dodržení článku jedna. Nevěříte? Podívejte se na výsledky dvou nejzábavnějších všelidových hlasování poslední doby: Na přímou volbu prezidenta a hudební soutěž Český Slavík.
Když proběhla poprvé v dějinách České republiky přímá volba prezidenta, naplno se projevila tristní vlastnost našeho národa. Nevážíme si svých elit, ale svých hejhulů. Takže se hlavou státu stal Miloš Zeman, a naši politickou kulturu obohatil násoska nad korunovačními klenoty, k**da se a k**da tam, a nejnebezpečnější - posun přískokem do Putinovy řitě.
Když letos proběhl Český slavík, projevil se ten samý fenomen. Češi si neváží něčeho pozitivního, konstruktivního a přínosného. Podobně jako při volbě prezidenta, i při volbě nejoblíbenější kapely a zpěváka bodoval hlasatel netolerance, zášti a čecháčkovské malosti.
Takže prosím všechny zastánce přímé demokracie: Běžte se z toho vyspat! Český národ není na přímou demokracii dostatečně vyspělý a kulturní. Referendum v prostředí naší země vytváří zásadní rizika pro demokracii, a proto by měla být možnost referenda v našem právním systému úplně vyloučena. Náš národ totiž potřebuje, aby za něj rozhodovaly elity. Když volí sám - ať už prezidenta, nebo slavíka - nakonec vždycky zvolí zášť a sprostotu.