Zdroj: Jan Šibík

Bezradnost a vyhozené peníze EU: Miliardy pro Turecko migraci nevyřeší a nezastaví

Viliam Buchert

Předseda Evropské rady Donald Tusk v neděli na okraj summitu EU-Turecko „nenápadně“ oznámil, že letos do Unie nelegálně přišlo 1,5 milionu migrantů. Je zřejmé, že podobný počet je už pro Evropu složité pojmout, navíc když se předpokládá, že uprchlická vlna nepoleví. V této kritické situaci se EU obrátila na Turecko, hlavní tranzitní zemi uprchlíků, aby tento lidský proud zastavilo či omezilo. A je to opět krok špatným směrem.

Evropská unie nedokázala a pořád nedokáže hlídat své vnější hranice tak, jak to určují Schengenské dohody. Země EU pod tlakem migrantů jednají na vlastní pěst – někdo uprchlíky vítá, jiný je nechce, další staví ploty. Návrh na přerozdělovací kvóty pomalu mizí ze scény. Další podnět, na rozdělení 400 tisíc lidí (jak zaznělo na summitu o víkendu) podporuje jen několik států a překryjí ho jiná (vyšší) čísla. V době bruselské bezradnosti využilo situaci Turecko, na jehož území je mnoho imigrantů ze Sýrie a Iráku a patří také k hlavním tranzitním trasám na cestě do Evropy.

Vláda v Ankaře přitom zjevně podporuje to, aby se zejména Syřané z jejího území přesunuli na starý kontinent. Jednak stojí pobyt uprchlíků Turecko miliardy dolarů, ale také se chce „zbavit“ některých migrantů i z toho důvodu, že jsou to etničtí Kurdové. A s těmi je tato země v permanentní nevyhlášené válce. Kurdy „exportují“ Turci nejraději.

EU proto nabídla na příští dva roky Turecku 3 miliardy euro, aby uprchlickou vlnu pomohlo omezit. Za to má Turkům umožnit volnější cestování do EU (tím se ale může posílit emigrace přímo z této země) a má se pokračovat rychlejším tempem při vyjednávání o vstupu Turecka do Evropské unie. Ostatně o tom se hovoří desítky let a kandidátem na členství je již od roku 1999.

Jenže migrační vlnu neoslabí dohoda s Tureckem. To dokáže pouze důsledná ochrana vnějších hranic, permanentní vracení ekonomických migrantů, vyřešení mnoha konfliktů na Blízkém východě a v Africe a také zásadní změny v pojímání sociálního státu, ve kterém je nárokovost některých dávek finančně neúnosná. K ani jednomu se ovšem v brzké době neschyluje.

Navíc evropští politici podle všeho nesledují ani demografický vývoj v okolí našeho kontinentu. Z něj se dá usoudit, že kromě rozpadlých válečných států čeká Evropu v budoucnosti také velmi silná migrační vlna z Afriky, kde je nejrychlejší populační růst na světě. V roce 1990 měla Afrika 630 milionů obyvatel, dnes kolem 1,25 miliardy (polovina je mladších 25 let a jsou postiženi obrovskou nezaměstnaností) a podle projekcí OSN v ní bude žít v roce 2050 až 2,5 miliardy lidí, možná i více. Část z nich se podle expertů přesune logicky do Evropy. Už v Bruselu a ve Štrasburku chystají nějaké řešení? Na papíře jistě, ve skutečnosti nikoli.

Přitom uprchlická vlna letos nachytala EU v nedbalkách. Postupné kroky sice mohou na určitou dobu migraci na kontinent omezit, ale není to řešení problému. S tím si zatím nikdo rady neví, žádné smysluplné návrhy nezazněly. Proto jsou i 3 miliardy euro (jistě, ve srovnání se stovkami miliard poslaných nesmyslně do Řecka, se nejedná o velkou sumu) pro Turecka vyhozené peníze, které mají na čas uchlácholit neklidné veřejné mínění. Ale to je zoufale málo.

Počkejme tak půl roku a uvidíme, co se objeví na některém dalším summitu EU. Dovolím si tipovat: Budou to úplně nové návrhy, jak krizi zvládnout.