Velvyslanec-brigádník aneb český diplomatický kabaret
Přeji Ti, abys žil v zajímavé době, praví stará čínská kletba. Ta naše to splňuje měrou vrchovatou. Rok 2016 určitě nebude výjimkou — mnohé indicie k tomu již jsou.
Život je dnes složitý. Ostatně, kdy nebyl. Proto jsou i zákony složité, zákonodárci často něco unikne, tentokrát na úseku důležitého služebního zákona. Dle původně schváleného služebního zákona na postu velvyslance nemůže být osoba starší 70 let. Tuto věkovou hranici však překročila Livia Klausová, působící na Slovensku, a Eva Filipi v Sýrii.
Než dojde ke změnám, které jejich setrvání umožní, budou obě údajně pracovat na dohodu o provedení pracovní činnosti, nebo dokonce na dohodu o provedení práce. Což je, myslím, nejen evropský, ale přímo světový unikát. Kolegové učící pracovní právo mají krásný námět do skript.
Budou inspektoráty práce hlídat, kolik toho obě citované velvyslankyně skutečně odpracovaly? Jak známo, na DPČ brigádník-velvyslanec nesmí „odmakat“ (abych použil slovník našeho více-než-premiéra Babiše) více než 20 hodin týdně, u DPP je legální omezení 300 hodin ročně.
A pozor, dohoda o provedení práce, dle níž rozsah odvedené práce překračuje 300 hodin, je neplatná. Jedná se pak o práci bez platné smlouvy s možností sankcí podle zákona o inspekci práce. V nadsázce řečeno – velvyslankyně: „Letos už mám vyčerpaný fond pracovní doby, tak vám válku vyhlásíme až příští rok — možno?“
Dokážu si představit kontroly na Slovensku, cesty do Sýrie budou patrně pro kontrolory z inspekce práce složitější. A nabízí se i další dilema: je večerní velvyslanecký raut práce, či zábava?
Nad rámec textu uvádím, že věková hranice 70 let se mi jeví v dnešní době jako zbytečně nízká. Zákon o státní službě je pro kvalitní fungování moderního státu klíčový, nikoli však samospásný. Nabývám dojmu, že nejen veřejnost, ale i mnozí politici si od něj slibují přespříliš.
Satirický šleh závěrem — i například Řecko anebo Rumunsko mají své služební zákony. A kvalita státní správy tam — řečeno gentlemansky – vykazuje také určité nedostatky. Jak jsem naznačil výše, zákon o státní službě rozhodně není všelék. Ale to je námět zase na jiný komentář.
Autor je vysokoškolský pedagog.
