Sobotkovy maily. Rozsáhlé machinace a výrazný konflikt zájmů - čeho se má premiér bát dál?
Aféra se zveřejněnými e-maily adresovanými premiéru Sobotkovi žije svým vlastním životem. Nechme stranou osobně laděné věci a zkusme si odpovědět na otázku, jestli z politických mailů vyplývají některé závěry pro český veřejný život a jeho fungování.
I pro člověka, který v politice zažil leccos, bylo šokující zjištění, jak například šéfové výzkumných agentur sedí s politiky a jejich poradci a radí jim, jak ovládnout veřejné mínění určitým směrem. Rozdávají si přitom „domácí úkoly“ a vzájemně se informují, co je třeba udělat s protiimigračně naladěnou českou veřejností. Kolosální střet zájmů jen zvýrazňuje, že ve stejnou dobu tito lidé prodávali své průzkumy veřejnosti jako bezmála čistou vědu a odraz názorového rozložení v zemi.
Zveřejněná korespondence vůbec svědčí o střetu zájmů různých lidí z různých pater moci: když třeba šéf Rady České televize ještě před oficiálním zveřejněním stanoviska informuje premiéra Sobotku a šéfa sněmovního klubu ČSSD o průběhu tajného zasedání. Nemůžete si to nedat do souvislostí s tím, jak „nezávislí“ členové rady Českého rozhlasu odvolávají ředitele Českého rozhlasu Petra Duhana.
Podobně vystupují jiní zcela „nezávislí“ Sobotkovi spolupracovníci, kteří ovšem v dalším veřejnoprávním médiu (Česká televize) vystupují zásadně jako politologové, případně normalizují Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a přitom jsou členy špičkových politických orgánů ČSSD, i když to statut ÚSTRu vylučuje.
Pro lidi mimo politiku musí být nejpřekvapivější čachry s agenturami pro výzkum veřejného mínění. Už dlouho se v politickém zákulisí hovoří o tom, jak zakázky pro výzkumné agentury ovlivňují budoucí výsledek, který zase spoluvytváří novou realitu, na níž lidé přísahají.
Je možné, že se výzkumné agentury budou chtít očistit a začnou zveřejňovat standardy své práce. Pak by akce hackerů, i když je sama o sobě nepřijatelná, přece jen měla nějaký smysl.
Česko-americký analytik Eric Best napsal, že zveřejnění mailů bude mít na premiéra Sobotku tak drtivý dopad, jako v roce 2009 na expremiéra Topolánka zveřejnění fotografií z letního Toskánska, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů. Tři měsíce před mimořádnými volbami (později zrušenými) tahle fotografická série Topolánka delegitimovala a způsobila pokles preferencí ODS.
Nedá se očekávat, že Sobotku by něco podobného postihlo. Už jenom proto, že veřejnoprávní média se tvářila, že se vlastně nic nestalo, zatímco fotografie hochů z Monte Argentaria tehdy hovořila až příliš srozumitelnou řečí.
Pro premiéra Sobotku je rizikové úplně něco jiného. Hackeři vlastní tři tisíce jeho mailů, ale zveřejnili zhruba sedmdesát. Co chtějí zveřejnit příště? Drží ho nějak v šachu? Má se Sobotka bát? Tento bezpečnostní aspekt je na celé věci nejméně přijatelný.
