Otevřme české politické strany cizincům
Cizinci nesmějí být členy českých politických stran a hnutí, a to dokonce ani občané Evropské unie. To je podle mého názoru neudržitelný stav.
V Listině základních práv a svobod, která je nedělitelnou součástí Ústavy ČR, je garantováno právo být členem politické strany jen našim občanům. Prováděcí zákon o sdružování v politických stranách a hnutích stanoví, že členem může být občan starší 18 let.
Podle našeho práva mají cizinci ze zemí Evropské unie s trvalým pobytem v Česku aktivní a pasívní volební právo v našich komunálních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Nejenže tedy sami mohou volit, ale též mohou ve zmíněných volbách být voleni.
Proto bych pokládal za logické, kdyby zákonodárce umožnil i členství cizinců, prozatím asi ze zemí EU, v politických stranách. Jinak není jejich zapojení do tohoto procesu plnohodnotné.
Progresívní ústavní soudce Vojtěch Šimíček již v roce 2007 na blogu Jiné právo trefně napsal:
… smysl politických stran spočívá ve vytváření svorníku mezi státem a společností. To mj. znamená, že aktivizují občany, pomáhají při jejich zapojování do veřejného dění, zprostředkovávají a prosazují společenské zájmy.
Se Šimíčkovými slovy plně souhlasím. Podporuji toto právo jenom u těch, kteří mají u nás trvalý pobyt. K jeho získání je také třeba – zjednodušeně řečeno – pěti let nepřetržitého pobytu na území Česka a bezúhonnost. U těchto osob je tedy již vybudován určitý silnější právní i faktický vztah k naší vlasti.
S nadsázkou: turistky ze Švédska by tedy v rámci své dovolené nemohly účelově volit na kongresu jihomoravské organizace Pirátské strany, jejímiž členkami by se operativně staly...
Ale možná je český zákonodárce o krok napřed a vzhledem k současným poměrům v našich politických stranách myslí zmíněným zákazem na duševní zdraví cizinců.
Autor je univerzitní pedagog a právník
