Polepšili jsme si ve vnímání korupce, ale takový žebříček je skoro k ničemu
Češi prý lépe vnímají stav korupce ve své zemi. To je ale jen subjektivní tvrzení, které nemusí mít se skutečným stavem korupce nic společného. Ono je totiž dost jedno, jak lidé něco vnímají, když nemají v ruce žádná fakta.
Je to takový malý rituál. Každoročně nás organizace Transparency International potěší aktuálním indexem vnímání korupce. Letos nás svým způsobem pochválila. Česko se v celosvětovém hodnocení zařadilo na 37. místo. „Česká republika poskočila o 16 příček z 57. místa na 37. příčku. V absolutním vyjádření si polepšila o pět bodů, což je jedno z nejlepších zlepšení na světě,“ říká na Českém rozhlasu programový ředitel Transparency International Radim Bureš.
Možná jeho další věta tolik nepotěší lidi, kteří si myslí, že s korupcí přišel zatočit pán všech uzenin a řepky Andrej Babiš: „Příčiny zlepšení současného stavu korupce v České republice sahají až do období vlády Petra Nečase a vicepremiérky pro boj s korupcí Karolíny Peak,“ říká ředitel. Ano, tam se boj s korupcí rozjel tak, že to Nečasovu vládu smetlo, přičemž monstrakce s Janou Nagyovou v řetězech a obsazením Úřadu vlády ČR nějak vyšuměla. Ale o to teď nejde.
Jde o to, že ono „vnímání korupce“ je přesně to, co ten název říká. Jde o vnímání, ne o to, jak to s tou korupcí doopravdy je. Abychom byli spravedliví, úplně vycucané z prstu to nejspíš není. Když se podíváme na srovnání zemí v celosvětovém měřítku, můžeme věřit, že oblasti Latinské Ameriky, Afrika, Střední východ, Rusko a jeho sousedé na tom skutečně nejsou dobře. Dobře na tom má být sever Ameriky, sever Evropy a Austrálie. To by tak odpovídalo zkušenosti lidí, kteří se pokoušejí v těchto místech planety podnikat. Teď jde ale o to, jaký je vztah mezi pocity a realitou u nás.
Problém je v tom, že korupce se nedá dost dobře měřit. Není to fyzikální jev, nemá žádné normalizované jednotky. Můžeme sledovat počet lidí odsouzených za korupci, což však jenom znamená, kolik lidí chytli. Ostatní byli možná šikovnější. Znamená hodně chycených vyšší, nebo naopak menší zkorumpovanost země? To si můžeme hodit korunou. Tento index také měří vnímanou korupci ve veřejném sektoru – mezi úředníky a politiky. Těch průzkumů se dělá víc a mají různou metodiku. Navíc se v roce 2012 metodika změnila, do výsledků se začaly zahrnovat jen údaje z příslušného roku, a ne také z minulých let, takže nemůžeme ani objektivně porovnávat toto subjektivní vnímání před a po roce 2012.
Víme tedy, že nic nevíme. Lidé mají dojem, že je to s korupcí lepší, protože se pořád píše o nějakém stíhání. Ano, stíhá se a stíhá, píše se a píše. A jistí lidé si dál létají svými soukromými tryskáči na slunný jih a smějí se a smějí. Tak uvidíme, jak na tom budeme s vnímáním za rok.
