Argentinská opatření proti zice.

Argentinská opatření proti zice. Zdroj: ČTK/AP

Na vakcíně se začíná pracovat.
Zika zřejmě způsobuje mikrocefalii.
Roušky v metru Mexico City během prasečí chřipky.
3 Fotogalerie

Chceme krev, nebo aspoň viry. Epidemie ziky přitahuje čtenáře jako džihád

Martin Valeš

Ptačí chřipka, prasečí chřipka, SARS, ebola, nyní zika. Zprávy ze třetího světa málokdy patří k těm nejsledovanějším, jen vzácně české diváky a čtenáře zajímá Latinská Amerika. Ale epidemie mají moc vyvolávat paniku podobně jako terorismus.

Epidemií jsou po světě mraky, aniž o nich víme, ale tu a tam se sejde několik faktorů, které z nich udělají šťavnaté téma. Obvykle pomáhá nevyléčitelnost, nebo aspoň to, že nikdo dosud nepovažoval za nutné vyvinout vakcínu. Tu na ziku si prý experti dovedou představit, ale i když se o viru ví od 50. let, nemocní Afričané nikoho moc nezajímali. To jenom teď se nákaza přenesla do Nového světa a oprávněné obavy Brazilců, jakož i panika Američanů dohromady vyvolají poptávku.

Také je pro „popularitu“ nákaz žádoucí, aby bylo co vidět na fotkách. Něco tak akorát hnusného, nevšedního, dojímavého, ale zase ne přímo vředy a vytékající hnis. Třeba u eboly to byly ty skafandry zdravotníků, ptačí a prasečí chřipku zase šlo pěkně ilustrovat japonským metrem, kterým nikdo nejel bez roušky. Zika nasazuje těžší kalibr jak v obrazové, tak v textové rovině: mikrocefalii. Miminka narozená s malou hlavou. A z toho vzešlé nezvyklé varování brazilských lékařů: Nedělejte děti v období dešťů.

Pár týdnů budou lidi zajímat zprávy o šíření či nešíření viru, analýzy, rozhovory s experty, ale postupně to vyšumí. Ebola přestala zajímat daleko dříve, než přestala ve velkém zabíjet. Ziku zřejmě v médiích udrží karneval v Riu a letní olympijské hry, ale potom skončí v propadlišti dějin jako řada předchůdců.