Přes řecké ostrovy přišli do Evropy skoro všichni "letošní" běženci.

Přes řecké ostrovy přišli do Evropy skoro všichni "letošní" běženci. Zdroj: ČTK

Uprchlíci v Řecku
Uprchlíci v Řecku
Uprchlíci v Řecku
Uprchlíci v Řecku
Uprchlíci v Řecku
6 Fotogalerie

Druhá hranice proti uprchlíkům v Evropě je velký risk

Jan Jandourek

Země Visegrádu chtějí rokovat a Evropa čeká, co z toho zase vypadne. Jedním z nápadů, o němž se mluvilo už na konci ledna a který zmínil premiér Bohuslav Sobotka, je vybudování neprostupné hranice mezi Makedonií a Řeckem a mezi Bulharskem a Tureckem. Jenže by to asi nepomohlo.

Technicky to vypadá jako dobrý nápad. Řecko ať se postará o to, aby do Unie neproudili z Turecka lidé, kteří mohou docela dobře zůstat tam, když je to „první bezpečná země“ na jejich cestě. Nápad ale vzbuzuje otázky, na něž mají šéfové V4 sotva nějaké odpovědi. Předně jde o to, co by to udělalo s Řeckem, které je součástí Schengenské dohody (i měnové unie), byť nemá se zbytkem Schengenu pozemní hranici. Řecko má přitom s Makedonií špatné vztahy. Vzít si Makedonii, jež v Unii není, jako štít proti Řecku by nejspíš vyvolalo dost dramatický ohlas.

Ekonomicky slabé Řecko by také sotva přijatelně zvládalo postarat se o statisíce uprchlíků, kteří by se hromadili na jeho území. Tady hrozí humanitární katastrofa velkého rozměru, jež nezajímá snad jen přihlouplé jedince z internetových debat.

Plány na izolování Řecka navíc nepodporuje ani Bulharsko. Bulharský premiér Bojko Borisov v neděli telefonicky hovořil s kancléřkou Angelou Merkelovou o postojích, které hodlá prezentovat na summitu Visegrádské skupiny o uprchlické krizi, kam je také pozván.

Bulharsko a Makedonie nechtějí, aby se Balkán stal nárazníkovým pásmem mezi EU a vlnou migrantů.

„Premiér kancléřku seznámil s pozicí Bulharska pro nadcházející schůzku zítra v Praze a zdůraznil solidaritu Bulharska s řeckou stranou a nesouhlas s vybudováním hranice mezi Makedonií a Řeckem,“ uvedl úřad bulharského premiéra.

Bulhaři si myslí, že nejlepší by bylo podpořit Řecko, aby svou hranici bylo schopno pohlídat.

Politici jsou nepochybně pod tlakem veřejného mínění, jež je naladěno proti uprchlíkům. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění byly v lednu proti přijímání uprchlíků dvě třetiny Čechů, zatímco před čtvrt rokem to byla polovina lidí. V Polsku je proti přijímání uprchlíků 53 procent lidí a paradoxně v Maďarsku, které má s imigranty svou zkušenost, je proti přijímání běženců jen 32 procent občanů. Vyplývá to z výsledků lednového průzkumu, jež dnes zveřejnilo.

Není moc nástrojů, jak pod údajným „diktátem Bruselu“ někoho k něčemu donutit. Spíš zatím nikdo nenavrhl nic, co by bylo funkční.

Někteří představitelé V4 zapomínají, že zatím je před přívalem běženců chrání Německo a další země více na západ, které je absorbují. Kdyby ale Německo vyhlásilo taktiku „postarej se každý sám o sebe“, bylo by zajímavé sledovat, co by se dělo. Uprchlíci půjdou prostě jinam. Mít potěšení z toho, že v Německu, Rakousku nebo na Balkáně vznikne velký problém, může jen hlupák. Ekonomicky a politicky to postihne celou Evropu.

Je možné křičet Čechy Čechům, Slovensko Slovákům a žádat trest smrti pro Sobotku a okamžité svatořečení Miloše Zemana (nejlépe Ruskou pravoslavnou církví), ale to bude asi tak všechno.

Skutečné řešení je dost nudné, tak lidi nezajímá: lépe chránit hranice, všechny příchozí registrovat, někoho přijmout, někoho odmítnout hned, někoho časem, ty, co v Evropě zůstanou na delší dobu, integrovat, nakolik je to možné. Nic lepšího zatím nikoho nenapadlo a nic jiného se stejně dělat nebude.