Ultralevice napadá stát, ale chce, aby si ji vydržoval. Moje poučná story
V pražských ulicích mašírují levičáci na podporu soudruhů anarchistů z Kliniky, aby jim stát umožnil parazitovat na svém majetku ještě další rok. Zažil jsem s jednou ze sympatizantek poučný zážitek.
Nebudu dámu kompromitovat, nazvu ji pseudonymem Sluníčko. Je moje vrstevnice, spolužačka z vysoké školy, překladatelka “z a do” asi pěti jazyků, které plynně ovládá. Asi před rokem a půl si nabrnkla o pětadvacet let mladšího pankáče a všichni její známí jí fandili. „Pumy“ sjíždějící mladé kluky jsou dneska trend. Sluníčko je ovšem submisivní, začalo se tomu hochovi přizpůsobovat a pustnout. Jak vzhledově, tak názorově.
Vždy to byla kovaná sluníčkářka, ale s pankáčem se z ní stala sympatizantka ultralevice, pravidelná demonstrantka na proimigračních demonstracích a sympatizantka Kliniky.
Čtvrtého ledna mi napsala komplikovaný email, kde vysvětlovala, že si s pankáčem a ještě nějakými kamarády pronajali společně velký byt, ale kamarádi neplatí svůj podíl nájmu, a jí hrozí, že jí i s pankáčem a malou dcerkou vyhodí majitel na ulici, páč nemaj na činži. A jestli bych jí nepůjčil tři litry. Na pár dní.
O měsíc později psala, že měla nečekané doplatky za plyn a v restauracích, kde se pankáč naléval, a že se mi určitě brzy ozve. Šestadvacátého února jsem šel po Vinohradech, když se nade mnou ozval pozdrav. Sluníčko kouřilo na balkóně. S díky jsem odmítl pozvání na kávu, ale než jsem stačil odejít, Sluníčko mi začalo domlouvat, co si to jako dovoluju psát o Klinice.
"Tak si běž příště půjčit na Kliniku, až nebudeš mít na nájem, a nevotravuj u pravičáků!" poradil jsem jí. Než jsem došel domů, měl jsem na FB vzkaz, že jsem se nemusel naštvat, a že mi peníze určitě vrátí. Jasně, ale kdy? To Sluníčko nenapsalo. Tak jsem odpověděl: „Člověka, od kterého si – protože má pravicové názory a celý život pracuje – můžeš chodit půjčovat peníze, opravdu nemůžeš zároveń kvůli těm jeho pravicovým názorům napadat. To je stejná situace, jako když lidé z Kliniky napadají stát, od kterého mají zadarmo barák.“
Sluníčko se nedalo. Už pohoršeně mi napsalo, že absolutně nepochopilo mou reakci. A že jsem jí napadl, když jsem na ní hulákal z chodníku. „A věta půjčovat si peníze? Vždyť jsem si byla půjčit jen jednou!“
Byl jsem ještě o kus naštvanější. "Pokud mám tak strašné názory, že mi musíš při náhodném setkání dělat kázání, tak si choď půjčovat jinam. Chováš se jak drzej puberťák. Je to v tvém věku opravdu trapné. Později opět přes FB uraženě dodala, že jsem přece říkal, že na vracení peněz nepospíchám.
Ultraleví soudruzi, celá ta banda anarchistů, squatterů a nejrůznějších poskomunistů, je prostě líná lůza, která vyžaduje sponzoring, aby mohla kousat ruku, co je krmí. Já tři litry oželím, ale stát prosím, aby se choval rozumněji než já, a té ultralevé sebrance dál Kliniku nenechával.
