Stravenky se míjejí účinkem, muži stejně na obědy nechodí...

Stravenky se míjejí účinkem, muži stejně na obědy nechodí... Zdroj: Sodexo

Ženy berou mužům stravenky, a tím i šest let života

Petr Kolman

Stravenkami denně šustí přes milión Čechů, Romů , Slezanů a Moravanů. Spolu s Josefem Švejkem mám za to, že vláda, která zruší stravenky, brzy padne.

Stravenky, ty alternativní „peníze“, Češi milují. Víc, než si myslíme. Exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 sice kdysi uvažoval o jejich zrušení, ale jeho návrh díky odporu části ODS, většiny ČSSD a hrdinných véčkařů skončil v propadlišti dějin.

Chci ovšem upozornit na jeden opomíjený, avšak o to více nebezpečný problém. Z praxe vím, že se rozmohl takový nešvar – vdané ženy zabavují svým manželům stravenky. Prostě jim je seberou. Někdy všechny, jindy část. Občas se brání tím, že prý manželům chystají do práce chutné obědy v krabičkách. Na Facebooku jsem viděl několik fotek takových obědů a věřte, nebyl to hezký pohled. Opravdu nebyl!

Jak známo, strava má zásadní vliv na zdraví. Možno se divit, že průměrný český nebo moravský muž se dožije, možná i díky nekvalitnější stravě, necelých 75 let, ale česká anebo moravská žena 81 let? Jak to, že zmíněný rozdíl šesti let politikům, anebo dokonce naší ombudsmance nevadí?

Nabízí se řešení, snad se ho nějaký pracovitější poslanec chytne (od poslankyň se zde z povahy věci aktivity dočkáme asi opravdu stěží): zaveďme ze zákona stravenky na jméno! Touto gastronomickou ceninou by směl platit pouze a jen její držitel. Tedy držitel vytištěný pod hodnotou stravenky. I kdyby lstí, násilím či citovým vydíráním žena získala stravenku, neměla by ji díky garančnímu prvku kde uplatnit.

Pro restauratéry a majitele bister by bylo vhodné zákonem zavést přísné pokuty, pakliže by získali stravovací kupón od osoby odlišné, než je uvedena na stravence.

Ve zcela výjimečných případech by mohlo dojít k převodu stravenek formou notářského zápisu. Poukázky by také měly být výslovně vyloučeny ze společného jmění manželů.

Stravenky jsou národním zlatem a jejich ochranu nesmíme rozhodně podceňovat.

Autor je právník a VŠ pedagog.