Islám je náboženství. Je marné mu to upírat
Islám prý není náboženství. To často tvrdí lidé, kteří nejsou ani "nábožensky založení" (zajímavý obrat, neříká se ateisticky založení), ani se důkladně nezabývali religionistikou. Jen si to tak nějak myslí.
Tolik nenáviděný Tomáš Halík často varoval před tvrzením, která obsahují obrat "nic jiného než". Třeba politika není nic jiného než podvod a krádež, nebo sex není nic jiného než uspokojování pudu, nebo bulvár není nic jiného než potrava pro hloupý lid. Problém je v tom, že věci bývají prakticky vždycky víc než jen jedna položka. Politika je třeba taky správa veřejných záležitostí, mírové hnutí podvod financovaný cizí mocností, dieta cesta k hubnutí, k tloustnutí a ke zblbnutí a podobně. Každý jev má několik pater. Stejně tak i náboženství.
Co je náboženství, je popisováno různými definicemi.
Podle Encyclopædia Britannica, což by snad mohlo být dostatečné, je náboženství "vztah lidí k tomu, co považují za svaté, posvátné, absolutní, duchovní, božské nebo zasluhující zvláštní pozornosti." Je to také způsob, jak lidé pojednávají nejzazší záležitosti svého života a jejich osudu po smrti. V mnoha tradicích se tento vztah a úsilí vyjadřují v pojmech vztahu vůči bohům nebo duchům. V humanističtějších nebo naturalističtějších formách náboženství se vyjadřují v pojmech vztahů a postojů k širší lidské komunitě nebo přírodnímu světu.“
Do takové definice se islám celkem snadno vejde. Přesto se mnozí lidé pouštějí do religionistického kutilství.
Například v říjnu 2015 před přijetím islámu jako součásti naší civilizace varovala ve Sněmovně poslankyně ANO Jana Lorencová. „Islám není náboženství, je to filozofie, je to něco, s čím se většina národa nemůže ztotožnit. Jestliže to implantujeme do naší civilizace, tak nás to zničí,“ řekla Lorencová při projednávání novely zákona o církvích.
Takže je dost mimo.
Server Eurabia zase cituje z knihy Rebeccy Bynum nazvané „Alláh je mrtvý aneb proč islám není náboženství“. „Bynum trvá na tom, že současný status islámu jako náboženství současně s ostatními náboženstvími, je chyba. Islám je podle ní jako ptakopysk s kachním zobákem a systémem víry, navrhuje, abychom ho podle toho hodnotili, jako hybrid nábožensko-společensko-politicko-věřícího systému. Také připomíná západnímu světu, co náboženství vlastně je, ne to, čemu se říká náboženský fundamentalismus dle karikatur moderních analystů. Bynum dává politikům mocný nástroj na islám.“ (Citát doslova i s těmi „analysty“.)
Před takovým mocným nástrojem se miliarda muslimů jistě už třese.
Základní omyl je v tom, že lidé si pořád představují náboženství jako nějaký morální systém s hodňoučkým Pánbůchem na obláčku. Jako náboženský profesionál bych rád poctivě upozornil, že pokud si to někdo myslí, tak se šeredně plete. Jeden izraelský spisovatel říká, že náboženství a morálka jsou dvě odlišné věci a nesmíme to zaměňovat. Definice náboženství jako vztahování se k vyšším a věčným věcem má svůj smysl a definovat to jinak může skončit jako pokusy měřit ekonomiku ne pomocí HDP, ale posuzovat ji podle míry lidského štěstí. Je to k ničemu.
Každé náboženství má v sobě temnou stránku. Vědomě, pokud přímo hlásá potření nepřátel, což činilo bez výčitek i historické křesťanství, nebo nevědomě, když se stane příležitostí pro některé jedince promítat své vlastní bludy a agrese do druhých a řešit vzniklý stav ohněm a mečem.
Islám jistě je „hybrid nábožensko-společensko-politicko-věřícího systému“ (pokud to chtějí na Eurabii překládat takto klopotně, nevím, co je to „věřící systém“). Jenže to je každé náboženství a filosofie náboženství podobné, jako třeba některé proudy buddhismu.
Rozumnější než islámu upírat status náboženství, což je jen velmi obecný zastřešující pojem a ne ve všem šťastný, je diskutovat o tom, nakolik jeho obsah nutně vede k destrukci jedince a společnosti.
Nejsem sluníčkový naivka, který neví, že islám má „krvavé hranice“, jak tomu říkal Samuel Huntington a že islámský svět k technologickému pokroku, lidským právům a demokracii moc nepřispěl Jenže jak říkal svatý Ignác z Loyoly, „je třeba rozlišovat“. Není nutné věřit v historickou osudovost. Islám má i jiné rysy, než je terorismus. Ale otázku, zda je islám dobrý, nebo je zlý, nechme na jindy. Teď jde o to, aby lidé příliš neexperimentovali s pojmy, když už jsme si je zavedli. Jinak totiž nebudeme ničemu rozumět.
