Distanc biskupů od Halíka? Přihrbenost vůči hradní moci je zase v kurzu
Teolog a filosof Tomáš Halík neřekl v interview ČT 24 na adresu státního prezidenta nebo k neblahé atmosféře ve společnosti nic, co bychom od něj neslýchali již delší dobu. Přesto Česká biskupská konference pocítila nutkavou potřebu se od nejznámějšího českého kněze distancovat. S pozoruhodnou prostoduchostí nám tak čeští a moravští biskupové dali nahlédnout do duchovní bídy, v níž se vedení katolické církve nachází.
„Prohlášení Mons. Tomáše Halíka, která zazněla v podvečerním vysílání ČT24, jsou jeho soukromými názory, nikoliv oficiálním stanoviskem ČBK,“ objevilo se na webových stránkách biskupské konference ihned po Halíkově vystoupení v televizi. V podstatě jde o sdělení asi tak objevné, jako kdyby nám biskupové zapěli moravskou lidovou, v níž se v refrénu opakuje: „Ve dne prší a v noci je tmááá!“
Vždyť Halík není a nikdy nebyl členem biskupské konference, své názory zjevně vyjadřuje jako občan a dokonce ani příliš neplane pro církevní hierarchii. Proč ale potom považovala ČBK vydávat tiskové prohlášení, že soukromé názory jsou vskutku názory soukromými - to zůstává záhadou.
S čím vlastně páni biskupové nesouhlasí? S Halíkovým varováním, že pokud se prezident Miloš Zeman ukazuje s nácky, tak povzbuzuje negativní prvky ve společnosti, v níž současně bují extrémistické skupiny jako rakovina? Nebo je jim proti mysli Halíkovo varování před propojováním katolicismu a nacionalismu? Či snad cítí potřebu zpochybnit Halíkův postřeh, že tady „někdo otáčí kormidlo zahraniční politiky bez mandátů občanů, bez mandátu vlády, bez mandátu parlamentu“?
Místo aby Česká biskupská konference odpověděla na otázky, které jsou nasnadě, začala kličkovat jako vyplašený zajíc. František Jemelka z jejího tiskového střediska prohlásil, že se „jednalo o obecnou rovinu“ a že tiskové prohlášení není oficiálním stanoviskem ČBK, nýbrž „pouze neformálním upozorněním“.
Pokud bychom ale vzali vážně argumentování „obecnou rovinou“, pak by z toho spíš vyplývalo, že katolické špičky se distancují od Halíka „an sich“ a nejraději by ho vyštípali ze své církve. A pakliže se dočítáme na oficiálním webu ČBK jakési „neformální upozornění“, potom je na místě otázka, která z příštích stanovisek biskupské konference máme považovat za bernou minci a která zařadit do kategorie nezávazného tlachu.
Pravá příčina biskupské distance ale nejspíš bude v něčem jiném. Současná afinita některých představitelů církve (včetně toho nejvyššího, kardinála Duky) k Hradu je nepřehlédnutelná. Stačí připomenout, jak někteří její hodnostáři projevili pochopení pro to, že prezident odmítl jmenovat Martina Putnu profesorem. Nebo Dukovu bohoslužbu za Miloše Zemana přímo v Lánech. Ale také kardinálovu účast na hradní večeři s komunistickým pohlavárem Číny. Doba konání: Velikonoce!
A tak bychom i bleskurychlé vykreslení televizního Halíka coby soukromé osoby měli vnímat jako další z aktů církevní podlézavosti vůči Hradu. Jako neblahý příznak toho, že se vrací doba, kdy vstřícná přihrbenost vůči moci začíná být zase něčím, co je považováno za rozumné a normální. Vždyť co kdyby si, nedej pánbůh, pan prezident, všiml, že jsme se od Halíka nedistancovali?
Znovu nám to připomnělo, že církev, jež by měla hrát důležitou roli v mravní obrodě společnosti, zůstává normalizačním režimem poškozená stejně jako celá společnost.
