Martin Konvička sdělil, že už není orel a zase chytá mouchy. Třeba mě
Známý bojovník proti islámu odhalil vliv Petry Procházkové na můj vztah ke světovému islámu.
Pan docent Konvička zmínil dávnou událost a na svém FB a serveru Eurabia pravil: „Protože už nejsem 'superlídr volební aliance', přestalo pro mě platit to známé 'orel much nelapá', a mohu si jednoho lapnout."
A tou mouchou není nikdo jiný, než: "Teda JAN JANDOUREK ... kariéru tento odpadlý theolog (detaily viz Wiki) začal knihou pochlebujících rozhovorů s . Uchytil se v Reflexu jako 'ten přes náboženství', a jako takový udělal rozhovor s exmuslimkou Pavlínou Bitarovou, tehdy ještě anonymní, a tím si aspoň u mě získal nemalý kredit. Ten zakrátko ztratil, když - po 'pojebu' od spolupracovnice , Petry Procházkové - sepsal cosi jako rebuttal o tom, že islám znásilnění, bití žen a podobné islámskosti - zakazuje."
A tím veškerá Konvičkova chvála končí:
"Od té doby, nejspíš protože si je vědom svého lidského selhání, je stále trapnější. Zde třeba vytýká 'hnědý antiintelektualismus' hned třem kvintesenciálním intelektuálům, , Adami Bartošovi (OK, Bartoš sere, ale intelektuál je, to mu odpárat nelze) - a mně. CHŇAP!“
Tedy v rámci historické pravdy jen několik poznámek. Pojeb od Petry Procházkové, jak jsem pana docenta již upozornil, jsem nedostal kvůli tomu rozhovoru já, ale chudák Jan Šibík, který se s Petrou Procházkovou potkal někde na letišti. Udělal jsem s ní pak rozhovor, který nevyšel, ale třeba ho ještě někde vyhrabu či zopakuji a příznivce potěším. Pravý pojeb jsem dostal od řady českých muslimek – manželek muslimů. Z jejich reakcí jsem usoudil, že jsou ve stavu změněného vědomí, což jim neprospívá, protože jim z toho začalo poněkud hrabat, jak se lidově říká. Tento názor mám stále a celkem nemám důvod ho skrývat. Holky vlezly do něčeho, co se dá dost obtížně zvládnout bez popření sebe sama. Stejně tak si myslím, že islám má na základě historického vývoje zesílené sklony k netoleranci a agresivitě, což je empirický fakt. Jen nemám důvod si myslet, že kvůli tomu je třeba utopit uprchlíky.
Pobavilo mě, co napsala k blogu Lukáše Lhoťana o rozštěpenosti antiislámské fronty jedna antimuslimská markytánka: „Pane Lhoťane hezky jste shrnul situaci, jen to řešení, které navrhujete, asi není za stávající situace možné. Pokud chcete bojovat za zničení něčeho, potřebujete vůdce a poslušné vojáky, aby v jednotném šiku potírali nepřítele. Demokracie, otevřenost a pluralita názorů v boji nemají co dělat. Pokud by se tedy protimuslimské skupiny měly orientovat na pluralitu názorů a demokracii, musely by najít nějaká konstruktivní témata a společné cíle, o kterých se dá diskutovat. A pokud by chtěli dostát tezím o svobodě názoru, museli by prostě nechat muslimy na pokoji a jen je prostě neprotěžovat, ne se je snažit zničit. Demokracii potřebujete, když chcete tvořit. Pokud je vaším cílem cíleně bořit, je nutná totalita.“
To je tak roztomilé a krásné, že nelze necitovat. Pak že si nahnědlost vymýšlím já. To by byla skutečně zbytečná dřina a já jsem trochu líný. Podstatnou práci za mě dělají jiní. Jen tak dál.
Výraz „odpadlý theolog“ je asi tak logický jako „odpadlý entomolog“. Odpadlý „theolog“ nemohu být, protože nejsem „theolog“, jen jsem to vystudoval; a krom toho nelze být odpadlý, když má člověk – kam paměť veřejnosti sahá – ty samé názory. Stejně tak nemohu hlásat, že Alláh je jen převlečením ďábla, když církev nic takového neučí. Každá hereze má mít nějaké meze, aby člověk nebyl úplně za cvoka.
S napětím ale budu sledovat další vývoj na antiislámské frontě. Protože se tato hnutí poslední dobou množí jako octomilky, bude mít pan docent , co už není orlem a chytá mouchy, alternativních výživových doplňků dost. Protože když teď příliv potenciálních teroristů výrazně polevil a od nás už přímo prchají, bude třeba se něčím živit.
