Jak Zeman vtělený do Ovčáčka přijímal extrémistu z Bavor
V prezidentské volební kampani kandidát Miloš Zeman o sobě prohlašoval, že je přesvědčený eurofederalista. Jako v lecčems dalším, i tady voliče podvedl. Jeho prvním a posledním skutečně proevropským počinem bylo vyvěšení vlajky Evropské unie na Hradě. Od té doby jsme svědky Zemanovy divoké jízdy na východ.
Teď jsme ovšem mohli zaznamenat nový západní průlom hradní politiky. Poté, co se s českým prezidentem coby ztracenou existencí přestali bavit všichni významnější západní politici, přijel na Hrad bavorský předseda euroskeptické a protiimigračně naladěné Alternativy pro Německo Petr Bystroň.
Nebyl by to ovšem Zeman, volající na náměstích do boje proti islámu, aby se nakonec sám neprojevil jako srab. Krajně pravicového politika Bystroně se neodvážil přijmout přímo. Jednáním pověřil svého mluvčího a dnes již spíše muže na špinavou práci Jiřího Ovčáčka.
Alibismus celého manévru je nabíledni. Dát najevo potenciálním voličům spřízněnost s extrémistickou stranou, která islám a uprchlickou vlnu kritizuje stejně populisticky a nekonstruktivně jako český prezident. Ale zároveň si moc neumazat ruce. Tak nějak to celé připomnělo situaci, kdy Zeman řečnil a zpíval hymnu na pódiu po boku Martina Konvičky a zároveň tvrdil, že s ním nemá nic společného, natož aby ho podporoval.
Když to ale domyslíme, za koho jiného než za Ovčáčka se měl prezident schovat? Kancléř Vratislav Mynář je od čínské návštěvy někde zalezlý. Zemanův hlavní poradce a šéf české pobočky ruského státního podniku Lukoil Martin Nejedlý je jasná východní spojka. A ředitel zahraničního odboru hradní kanceláře Hynek Kmoníček? Budoucí velvyslanec v USA asi nehořel touhou ukázat se na Hradě zrovna s Bystroněm, který hlásá, že zájmem Spojených států je destabilizovat Evropu, zatímco Rusko může být naším spojencem v boji proti islámu.
Bystroň byl samozřejmě i za Ovčáčka vděčný. A už předem se prezidentovi revanšoval, když napadl Zemanova úhlavního nepřítele Bohuslava Sobotku. Český premiér podle Bystroně zdegradoval českou zahraniční politiku, když se sešel s bavorským ministerským předsedou. To byl ovšem svérázný projev diplomatické zdrženlivosti hradního hosta.
Dovedeme si představit, jaký poprask by spustil Hrad nebo velký fanoušek Bystroně a celé Alternativy pro Německo Václav Klaus, kdyby například šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernard Posselt zkritizoval Miloše Zemana? Třeba za to, že zdegradoval českou zahraniční politiku, když jako jediný západní státník dorazil do Moskvy v den, kdy probíhala grandiózní vojenská přehlídka v rámci oslav vítězství nad nacistickým Německem?
Je to dost smutný pohled. Klaus i Zeman vždycky předváděli ramena vůči sousednímu Německu. Není to tak dlouho, co Zeman vyhrál volby pomocí sudetské karty. Klaus nás v době svého prezidentství strašil nejen sudeťáky, ale i německým policistou, který vtrhne do Čech s eurozatykačem a odvleče českého občana.
Dnes současný i minulý prezident snaživě krouží kolem jednoho (v německém měřítku zanedbatelného) politika z Bavor. V naději, že prvnímu to pomůže v kampani za nové zvolení a druhému k politickému znovuzrození. A je jim fuk, že právě Alternativa pro Německo manévruje nebezpečně blízko politické půdy, z níž kdysi vyrostlo skutečné zlo nejen pro nás, ale i pro celou Evropu a svět.
