Rakouské volby stále více ovlivňuje narůstající počet muslimů v zemi
Proč v rakouských volbách nakonec těsně zvítězil kandidát Strany zelených Alexander Van der Bellen a ne kandidát ze Strany svobodných (FPÖ) Norbert Hofer? Jednoduše mohlo rozhodnout Hoferovo protiislámské vystupování. Muslimové totiž tvoří v sousedním Rakousku stále větší část populace, což má zákonitě vliv i na volební klání.
Podle profesorky Reginy Polak z Institutu praktické teologie ve Vídni se nachází rakouská společnost v době totálních otřesů napříč všemi částmi společnosti. Jak profesorka upozorňuje, jedním z těchto otřesů je i radikální nárůst muslimské populace v Rakousku. Odborníci z Institutu demografie Rakouské akademie věd odhadují, že kolem roku 2030 již mohou muslimové tvořit komunitu o velikosti 1 milionu osob - tedy zhruba 10% z budoucí rakouské populace. Vzdálenější výhled do roku 2051 se již pohybuje okolo 1,6 milionu muslimů, což by znamenalo přibližně 14 až 20% z předpokládané rakouské populace.
Již dnes je mezi 8,5 miliony rakouských obyvatel zhruba 500 až 600 tisíc muslimů (bez započítání současné uprchlické vlny). Abychom si představili, jak zásadní proměna rakouské společnosti se odehrává, je třeba si připomenout, že na přelomu 70. a 80. let 20. století žilo v Rakousku přibližně 23 tisíc muslimů, což bylo tehdy zhruba jen 0,3 % populace. V roce 1991 již v Rakousku žilo zhruba 160 tisíc muslimů, což byly zhruba 2% populace.
Jak upozorňuje deník Kurier, nejradikálněji naroste počet muslimů ve Vídni – do poloviny tohoto století odhadem asi na 21%, přičemž počet křesťanů poklesne na 33%. Na proměnu rakouské společnosti bude mít velký vliv i fakt, že muslimové jsou mnohem více zbožní než křesťané. Podle výzkumu pastorálního teologa Paula Michaela Zulehnera je devět z deseti muslimů zbožných a každý třetí muslim chodí pravidelně do mešity, píše Kurier.
Když začal prezidentský kandidát Hofer vystupovat veřejně proti islámu a imigraci, měl k tomu svůj důvod. Nedávný průzkum veřejného mínění totiž poukázal na narůstající propast mezi původními obyvateli a muslimy. Podle výsledků výzkumu si 56% Rakušanů myslí, že islám hraje v jejich společnosti negativní roli. Pouze 38% respondentů vidí roli islámu ve společnosti pozitivně. Naopak 67% rakouských muslimů zastává názor, že cílem Západu je zničit islám.
Prezidentský kandidát Hofer tak přijetím protiislámské linie sice vsadil na jistotu podpory značné části rakouské populace, což mu však zároveň zlomilo vaz, protože vymezením se proti islámu automaticky nasměroval muslimské voliče do tábora konkurenta, který pak s rozdílem pouhých 31.000 hlasů (tedy de facto právě i díky muslimské voličské podpoře) zvítězil těsně nad Hoferem.
Ať již bude v příštích prezidentských volbách v Rakousku kandidovat kdokoliv, je tedy více než jisté, že velmi důležitou roli bude hrát i vztah kandidátů k islámu.
