Katastrofa: Řecko je bez perspektivy i po šesti letech zachraňování
Jako každý rok také letos začala jednání o zmírnění dluhové zátěže Řecka. Proč ani jeden záchranný balík Řecko nezachránil? Na tuto otázku Reflexu odpověděl hlasitý kritik fungování eurozóny Richard Sulík.
Začátkem roku 2001 se Řecko dostalo podvodem do eurozóny, koncem roku 2009 bylo platebně neschopné. Na tyto případy (ne na případy podvodu, ale na případy platební neschopnosti) pamatovali tvůrci eurozóny a do Lisabonské smlouvy (což je v podstatě ústava EU) napsali v článku 125, že každá země ručí za svoje závazky sama (žádný bailout).
Řešením v souladu s pravidly, poctivým vůči evropským daňovým poplatníkům, a hlavně řešením funkčním by tedy bylo nechat Řecko zkrachovat a podle možností i vystoupit z eurozóny, protože tato země nemá šanci fungovat v jedné měnové unii s nejvýkonnějšími ekonomikami světa, jako je například Německo či Nizozemsko.
Bůh chraň Slovensko!
Žel, evropské špičky neměly odvahu dodržet svá vlastní pravidla, a tak se rozhodly Řecko „zachraňovat“. Nevím, co Řekové komu udělali, koho mocného naštvali, ale takový trest si věru nezasloužili. Ať Slovensko bůh ochrání, kdyby ho někdy chtěli zachraňovat „experti“ z eurozóny, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (takzvané Troiky).
Jediný „pozitivní“ efekt je, že soukromé, hlavně německé a francouzské banky nepřišly o svoje miliardové investice do řeckých dluhopisů (za něž dlouhé roky inkasovaly tučné rizikové přirážky).
Daňoví poplatníci eurozóny přišli o dobrých 300 miliard eur a Řekové, ti jsou úplně na dně. Země se nachází sedmý rok v recesi. To znamená, že hrubý domácí produkt klesá sedm let po sobě. Kromě veřejného dluhu a nezaměstnanosti, které se od začátku krize zdvojnásobily a dnes jsou jedny z nejvyšších na světě, klesá v Řecku už roky prakticky všechno – průmyslová produkce, výroba cementu, počet vydaných stavebních povolení, obrat maloobchodu, počet prodaných aut, bankovní vklady…
Řecko zažívá více než šest let mimořádné silnou ekonomickou depresi, již obvykle zažívají státy v časech války. Anebo když se je rozhodne Brusel „zachránit“.
Řecko nepřežije
Souběžně s tímto vývojem roste řecký veřejný dluh a dosahuje dobrých 185 procent HDP. V roce 2019 to bude 200 procent (podle „expertů“ z MMF měl být dluh Řecka v roce 2020 jen 120 procent). Řecko se nachází v technickém bankrotu celých šest let a jedině kvůli miliardovým dotacím daňových poplatníků eurozóny nemusí vyhlásit platební neschopnost.
Samozřejmě že po dostatečně dlouhé době dosáhne řecká ekonomika svého dna a začne růst. Je však obrovský rozdíl, zda je HDP 150 miliard eur a poroste o dvě procenta, nebo je 230 miliard eur a poroste o dvě procenta. Konstatování, že Řecko ztratilo „zachraňováním“ Bruselem 20 let, je plně na místě.
Je tu však další problém, o mnoho vážnější – Řecko dlouhodobě a bez dotací nemá šanci přežít v eurozóně, je proto momentálně bez jakékoliv perspektivy. A bohužel, dokud Řecko z eurozóny nevystoupí, nic se na tomto neblahém stavu nezmění, řecká tragédie bude pokračovat.
Autor je poslancem Evropského parlamentu a předsedou slovenské strany Sloboda a solidarita.
