Socialismus zabíjí. Jeho zrůdnost poznala Venezuela v plné síle
Venezuela je plná podivností. Je to země, kde mají státní zaměstnanci pětidenní víkend. Je to země, která nemá dost peněz na to, aby si vytiskla dostatek dalších peněz. Je to země takřka dokonalého socialismu.
Venezuela by mohla být bohatá. Dost bohatá. Má největší zásoby ropy na světě a zajímavou polohu. Přesto ropu dováží (z USA!) a její obyvatelé umírají hlady.
V zemi není dostatek jídla, léků, není dostatek ničeho. Československý komunistický režim druhé půlky minulého století byl proti současné Venezuele kapitalistickým rájem. Časem by ale k Venezuele taky dospěl.
To, co se dnes děje ve Venezuele, musí být součástí učebnic nejen historie, ale i ekonomie. Je to velký socialistický experiment, ve svém základě podobný Severní Koreji.
Země má nedostatek všeho možného, ale dovážet do Venezuely se prakticky nesmí. Ceny by normálně mohly vyrovnat nabídku a poptávku, což v případě Venezuely znamená také povzbudit výrobu, ale ceny jsou regulované, aby si chudí lidé mohli potraviny dovolit. Škoda jen, že žádné potraviny nemohou sehnat.
Jídlo se krade ze školních jídelen, takže děti trpí hlady doma i ve škole. Z Venezuely utekli zahraniční investoři, stát znárodnil, co se dalo.
Zatímco vládnoucí vrstva žije v luxusu díky ropě a potentáti pomocí miliónů dolarů roky drželi svého venezuelského syna Pastora Maldonada na okruhu formule 1, tři čtvrtiny Venezuelanů zápasí s hladem.
Pozoruhodné. Nikde jinde nejsou rozdíly mezi bohatými a chudými tak velké, jako když se socialismus dotáhne k dokonalosti.
Inflace má letos dosáhnout stovek procent, příští rok bude podle odhadů v řádu tisíců. Vláda totiž potřebuje tisknout na své další a další výdaje, na investice, jež nikam nevedou. Centrální banka pod kontrolou vlády tiskne z nedostatku.
Nakonec jediné, co by inflaci mohlo přibrzdit, je právě nedostatek. Venezuela totiž nemá dostatek kvalitního papíru na tisk bankovek. Musí se dovážet, ale Venezuela musí platit. Jenže kdo by chtěl inflační venezuelské bolívary? A když už by je chtěl, musí jich být opravdu hodně. Jenže je třeba je nejdřív natisknout. Ale na co?
A mezitím umírají děti i dospělí. Kvůli socialismu, který neumí stanovit tržní cenu a ničí všechno a všechny.
