Reorganizace policie: Plánují Šlachta s Babišem převrat?
Vystoupení Babišovy strany proti chystané reorganizace policie připomíná v lepším případě situaci před pádem vlády, v horším případě atmosféru před převratem. Ve čtvrtečním vydání tištěného Reflexu o pozadí vládní krize přináší komentář Bohumil Pečinka.
Na každé aféře je dobré sledovat, jak vzniká, vyvíjí se – a kdo se k ní přidává. Palcový titulek na první straně Lidových novin z minulého týdne s názvem Jak se zbavit Šlachty byl přesně takovým příkladem.
Dva novináři LN blízcí vedení Babišových novin ve svém článku z minulého čtvrtka zpochybnili chystanou policejní reorganizaci. Ta údajně počítá se slučováním dvou elitních útvarů – protimafiánského (ÚOOZ) a protikorupčního (ÚOKFK), tedy dvou jednotek, které se v minulosti ve své činnosti často překrývaly. Autoři vyvozují, že smyslem je eliminovat šéfa toho prvního, Roberta Šlachtu. Proč se vlastně diskutuje o interní debatě uvnitř policie? A proč se debata tak politizuje?
Komu to slouží?
Když vyjdeme z toho, kdo se první postavil proti zamýšlené reorganizaci, vyjde nám, že jde většinou o média zveřejňující v minulosti odposlechy, které v rámci vyšetřování pořizoval právě ÚOOZ. To se dá samozřejmě pochopit. I to, že novináři z jiných médií hájí útvar, jenž se jejich přičiněním stal nezaslouženým symbolem protikorupční revoluce.
Pochopit se dá i to, že na Šlachtovu obranu se postavili vlivní státní zástupci (Zeman, Ištvan, Bradáčová), kteří v minulosti se šéfem ÚOOZ spolupracovali a vzájemně si vycházeli vstříc. Zvlášť když šlo o porušování základního ústavního práva na zákonného soudce, jak nedávno konstatoval Ústavní soud.
Jinak řečeno, Ústavní soud řekl, že kauzy se mají vyšetřovat tam, kde se odehrály, a nemá s nimi být manipulováno po Česku podle toho, jak se policista nebo státní zástupce dohodne s jemu nakloněným soudcem. Tohle Robert Šlachta vždycky ignoroval, a proto byl v určitých kruzích orgánů činných v trestním řízení tak populární.
Navíc špičky státního zastupitelství jsou frustrované z toho, že užší vedení Poslanecké sněmovny nevyhovělo žádosti ministra Pelikána ohledně přednostního projednávání zákona o veřejné žalobě. Ten přijde na řadu nejdříve na podzim, ale možná už do konce volebního období zůstane neprojednán. Vedení státního zastupitelství se tím nezvýší jeho přepokládané pravomoci a rovněž nevznikne tzv. protikorupční speciál, kam měla část z nich nastoupit.
Politizace
Pochopit se dá i nedá, proč do následné debaty vstoupili představitelé volební koalice příštího roku – Andrej Babiš a Miloš Zeman –, čímž z vnitropolicejní věci udělali politické, co politické vůbec být nemělo. U Babiše převážily dlouhodobé vazby jeho bezpečnostní divize Agrofertu na protimafiánský útvar i na Šlachtu jako osobu.
Právě šéf ÚOOZ ho například před časem spektakulárně chránil před údajnými výhrůžkami albánské mafie, přičemž za pár týdnů byl policejní inspekcí zatčen Šlachtův blízký spolupracovník Vokál, právě za blízké vztahy k albánské mafii.
Tohle všechno jsou samozřejmě takové dobové tance kluků, co spolu mluví a nemluví. Podstata celého sporu je jiná. Šlachtu primárně z šéfování vlivného útvaru nevytlačují politici, ale samo policejní prostředí. Tak jako státní zástupci léta ignorovali místní příslušnosti vyšetřování trestných činů, policista Šlachta odmítal vzít v potaz věcnou příslušnost.
Účtenky ke kabelkám
Stručně řečeno, jeho útvar byl kdysi zřízen pro stíhání organizovaného zločinu v oblasti drog a zahraničních mafií. V průběhu let se Šlachta spontánně přeorientoval na novinářsky vděčné korupční kauzy, tu jezdil osvobozovat pětici unesených mužů do Libanonu, tu se zabýval daňovými věcmi, tu hledal účtenky ke kabelkám na Úřadu vlády ČR (viz článek Tři roky od Šlachtovy razie, str. 16).
V posledních čtyřech letech však Šlachta systematicky vstupoval do hájemství kriminalistů a protikorupční jednotky. Vrcholem bylo, když jeho policisté rozprášili tým, jenž se zabýval prošetřováním okolností kolem Babišova Čapího hnízda. Tím se údajně definitivně rozhodlo, že řízení policie musí dostat víc hierarchickou strukturu a musí skončit nevyhlášená válka policajtů o to, kdo je vhodnější policista pro řízení budoucího superpolicejného útvaru, o jehož vzniku se diskutuje už od roku 2012.
Takže podtrženo a sečteno: Šlachtova podpora ze strany dvojice Babiš–Zeman z vnitropolicejní záležitosti stvořila politikum roku. Šlachtu a špičky státního zastupitelství to dostalo do bezvýchodné pozice. V této chvíli už nejde věcně debatovat o efektivitě řízení policie nebo veřejné žaloby. Bylo odstartováno mocenské přetahování, v němž je Robert Šlachta lídrem jedné skupiny.
