Miloš Zeman: Buďte rádi, že policii nerozvracím já!
Uklidněte se, dopracujte policejní reformu, nepolitizujte, vraťte míč na zem: Miloš Zeman na čtvrteční tiskové konferenci k policejní krizi nijak zvláště nepřekvapil. Kdo měl strach, že se po jeho sbližování s Babišem, symbolizovaném například prezidentovou návštěvou Čapího hnízda, postaví na stranu pučistů, mohl si oddychnout. Prezident se ve vypjatých chvílích, kdy proti sobě útočí jednotlivé policejní útvary, rozhodl sehrát roli, která mu příliš vlastní není – usmiřovatele. Nebylo tomu tak ale vždycky.
Byl to totiž on, kdo před dvaceti a více lety rozvracel českou policii způsobem, o jakém se Babišovi, Šlachtovi a spol. ani nezdá. Stačí si připomenout jednoho mladého ambiciózního sociálního demokrata, Stanislava Grosse, jehož Zeman coby předseda opoziční sociální demokracie vytáhl do funkce stínového, a posléze i reálného ministra vnitra. Z důsledků tohoto Zemanova rozhodnutí se obrazně řečeno vzpamatováváme dodnes: Gross byl totiž prvním politikem, který policii výrazně zpolitizoval. Vytvářel v jejích útrobách tajemné specializované útvary (Mlýn), které měly sloužit ke kompromitaci politické konkurence, roztočil kola odposlechů a šmírování a z policie učinil svoji politickou armádu – například tím, že ve vládě coby ministr vnitra prosadil absurdně vysoké výsluhy policistům odcházejícím do civilu. Kromě toho to byl právě Zemanův Stanislav Gross, který díky postu ministra vnitra (a následně i premiéra) zázračně kapitalizoval své styky s polokriminálním podsvětím.
Třeba si i díky této tristní „grossovské“ éře dnes Miloš Zeman uvědomil, jak je na politických zájmech nezávislá policie pro naši demokracii důležitá, a rozhodl se sehrát v aktuální politické mele veskrze pozitivní roli. Že to k jeho výbušné povaze nějak nesedí?
Jistě, jeho motivy nakonec mohou být úplně jiné, zcela zemanovské – třeba má prostě Chovance o něco raději než Babiše.
