Bludy europoslanců: Stroje už nerozbíjíme, roboty teď zdaníme
Skupina europoslanců navrhuje, aby chytří roboti byli klasifikování jako elektronické osoby a jejich majitelé za ně odváděli sociální odvody.
Europarlamentní Výbor pro právní záležitosti nedávno navrhl rezoluci, která vyzývá Evropskou komisi k vytvoření právního rámce, který bude řešit existenci chytrých robotů a otázku zdaňování. Legislativu v tomto oboru by europoslanci rádi viděli za deset až patnáct let.
Zdůvodnění návrhu začíná velkolepě - odkazuje se na Frankensteina, Golema i roboty Karla Čapka.
Úvaha europoslanců má jistý logický základ. Nastává rozvoj robotizace a automatizace. Roboti dokážou v mnohém lépe nahradit lidskou práci. Trend sílí s tím, jak dochází k technologickému rozvoji na jedné straně. A samozřejmě také s tím, jak se zvyšují minimální mzdy a sociální pojištění u zaměstnanců na straně druhé. Čím vyšší jsou, tím spíš se vyplatí roboti. Robot přitom nepotřebuje mzdu a neplatí se za něj sociální a zdravotní odvody. Tedy zatím.
Protože politiky děsí vize, že roboti úplně nebo z velké části vytlačí méně kvalifikované zaměstnance z pracovního trhu, navrhují, aby majitelé firem odváděli za roboty sociální pojištění, podobně jako ho teď odvádějí za zaměstnance. Kromě toho by podle návrhu měli mít povinnost koupit cosi jako povinné ručení pro případy, že chytří roboti způsobí nějaké škody.
Kupodivu roboti za své odvody nedostanou nemocenskou v případě poruchy, ani důchod poté, co doslouží. Jde samozřejmě o nahrazení případného výpadku příjmů státního rozpočtu a zdroje financování důchodů a dalších dávek pro lidi. Navíc europoslanci navrhují, aby země EU do budoucna zvážily zavedení všeobecného základního příjmu pro všechny.
Jisté opodstatnění tedy iniciativa europoslanců má. Jenže uvažují správně? Jejich logika je totiž pořád stejná jako ta, která v 19. století vedla k rozbíjení strojů. Europoslanci v robotech primárně vidí ty, kteří někomu budou brát práci.
Návrh europoslanců má ale několik problémů.
Nezamýšlené důsledky
Zaprvé, ačkoliv se snaží vymezit chytrého robota jako robota s jistou mírou autonomie a schopností se učit, definovat, kde přesně začíná chytrost robota a definovat ho jako jednotku ke zdanění je skoro nemožné. Podle expertů je v mnohých případech nejednoznačné, co je vlastně jeden robot a co více robotů spojených dohromady.
Zadruhé už samotné zdanění (ve smyslu sociálních odvodů) je dost problematické. Lidé odvádí podle výše své vlastní mzdy. Roboti mzdu nedostanou, co bude daňový základ? Případná snaha zdanit částku, kterou majitel firmy díky robotovi ušetřil, jak se to v návrhu taky naznačuje, je velké ufo.
Zatřetí zatím nikdo neprokázal, že robotizace skutečně vede k vyšší nezaměstnanosti. Stejně tak k tomu nevedl nástup strojů před 200 lety.
Začtvrté europoslanci přehlížejí, že firmy díky robotům dosáhnou vyšších zisků, a tedy stát vyšších daní, a také fakt, že robotická výroba vede k nižším cenám produktů.
Zapáté takovým omezením rozvoje robotizace zhorší postavení EU vůči ostatnímu světu. Sníží se relativní konkurenceschopnost evropských firem, které budou mít větší motivaci odejít do zahraničí, stejně jako pod vlivem vysoké daňové zátěže odcházely do Číny. Navíc se roboti budou víc dovážet, než vyvíjet v EU.
V kostce: Návrh europoslanců povede k vyššímu zdanění firem, k omezení rozvoje robotů v EU, omezení konkurenceschopnosti EU, a ve výsledku bude přínos pro sociální záležitosti pochybný.
Takže pro jistotu ještě jednou: Není to vtip. I když roboti by možná lépe zvládali hlasování v Evropském parlamentu.
