Dotovat náš blahobyt z bruselských peněz je nápad hodný radních z Kocourkova
Evropské země se vzpamatovávají z výsledků britského referenda různě a po svém. Například český premiér Bohuslav Sobotka a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza přišli s myšlenkou, že uvadající euronadšení Čechů a dalších východoevropanů lze zvrátit tím, že se jim zvýší platy. Použít se na to mají i evropské fondy.
Podle Prouzy je jedním z důvodů, proč Britové odhlasovali „Brexit“, invaze gastarbeiterů z nových členských zemí a tudíž je třeba lidem ze střední a východní Evropy dát takové platy, aby zůstali doma.
Jediné, co je na této úvaze hodné radních z Kocourkova pravda, je, že si Češi i po dvanácti letech od vstupu do Evropské unie mohou se svými platy při cestě na západ připadat jako chudí příbuzní. Ono je sice hezké, že česká ekonomika roste (za loňský rok o více než čtyři procenta), ale průměrná mzda v loňském roce činila „jen“ 26 467 korun (zhruba 975 eur). V sousedním Německu či Rakousku to bylo čtyřikrát tolik, a to ani nepočítáme, že na průměrnou mzdu v České republice nedosáhne nějakých 65 procent lidí; nejčastější mzda je o tři až čtyři tisícovky nižší než celostátní průměr.
Ale zpět k zázračnému plánu pánů Sobotky a Prouzy. Zřejmě mně trošku uniklo, jak by chtěli ono zvýšení platů zařídit? To jako že budou nakazovat majitelům soukromých firem, že mají svým zaměstnancům zdvojnásobit nebo ztrojnásobit plat? Stejně pokulhávající na obě nohy je i plán použít na to evropské peníze. Jednak jich zase tolik není, aby to dalo trvale pro všechny české zaměstnance, a už vidím, jak v Bruselu s radostí přikyvují, aby peníze, které Unie sebrala obyvatelům bohatého Bavorska, Lombardie či Lucemburska, se rozdaly Čechům na pivo, salám, dovolenou nebo benzin do škodovky. Takže zpátky na zem.
Czech PM @SlavekSobotka: The role of the European Parliament will be crucial for recovery of EU citizens‘ trust. pic.twitter.com/0GJMfoPJy4
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) 28. června 2016
Je pravda, že platy v České republice jsou nízké. Čím je to způsobeno? Naší nižší produktivitou práce? Skutečností, že se na Česko pohlíží spíš jako na montovnu Evropy? Tím, že víc než do inovací investuje do sociálních dávek nebo různých nesmyslných státních projektů? Vysokými náklady práce skrz zdravotní a sociální pojištění? Nejspíš od každého něco. Ale nelžeme si do kapsy, levná pracovní síla byla po dlouhá léta vydávána za hlavní lákadlo pro zahraniční investory. Vláda kvůli tomu zřídila i štědrý systém investičních pobídek. Zahraniční koncerny tu pak za pár korun zaměstnávaly tisíce dělníků, kteří byli pro vládu lepší, než kdyby jim platila dávky nebo podporu v nezaměstnanosti. A kdyby nyní nerostla ekonomika a firmy nepotřebovaly další lidi, nedošlo by ani k současnému mírnému růstu platů.
Proto se nedivme, že řada lidí (vesměs mladších) si sbalila kufr a odjela na západ. Ostatně mohl to udělat každý. Volný pohyb osob je jednou ze základních svobod Evropské unie a právo pracovat kdekoliv v ní má každý Čech. Doba přechodných období už je dávno pryč, takže má-li někdo chuť riskovat, aby se uchytil za hranicemi a ukázal, co umí, je to jeho svaté právo. A že na příliv zahraničních zaměstnanců mohou další bohaté unijní země reagovat po svém, je sice možné, ale Prouza to nesmí používat jako argument. Ostatně v době našeho přístupu do EU dělal náměstka ministra financí a euronadšením doslova hýřil.
Podtrženo sečteno, zvýšit náš blahobyt prostřednictvím dorovnání platů z evropských peněz je kolosální nesmysl. Zbývají nám jen dvě cesty: buď se smířit s tím, co máme, anebo pracovat více, investovat do výzkumu a vědy a přeorientovat se na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Je sice fajn, že ve škodovce trhají výrobní a prodejní rekordy, ale při vší úctě k montování aut či jiným skládáním dílků v jiných továrnách, Rakousko ani Německo takto nedoženeme ani za sto let.
