Jacques Rupnik: Unii trhá politika emocí
David Cameron vstoupí do dějin jako politik, který chtěl řešit vnitrostranický problém a ukončil kvůli tomu více než 40letou účast své země v procesu evropské integrace. Británie měla k evropské integraci vždy ambivalentní vztah. V padesátých letech ji zamítla.
Pak se zase Britové dlouho doprošovali vstupu, který nakonec schválili v roce 1975 dvoutřetinovou většinou v referendu. Po nástupu Margaret Thatcherové začal v osmdesátých letech sílit směr, který zpochybňoval základní myšlenku sdílené suverenity a chtěl omezit EU na zónu volného obchodu. Po pádu Tonyho Blaira tento směr jen sílil. A nyní tedy „suverenisté“ konečně slaví své velké vítězství.
Přichází po kampani, v níž nešlo o fakta a racionální argumenty, ale o ochranu identity, tedy o politiku emocí. O ochranu před migrací, ne ovšem jen tou z Blízkého východu, ale z východní Evropy: milion Poláků, ale i Litevci, Slováci, Rumuni a Bulhaři jsou podezíráni ze zneužívání štědrého pečovatelského státu. Je to paradox. Mnoho Východoevropanů sdílelo britskou vizi EU, ale Britové dnes opouštějí unii také kvůli nim.
CELÝ KOMENTÁŘ SI PŘEČTĚTE ZDE>>>