Přichází 300 000 Afričanů. Nejsou to uprchlíci
Šéf Frontexu informoval o počtech imigrantů, kteří se nejspíše v tomto roce někde v Itálii vylodí. V informačním šumu poněkud zanikla základní informace: Na rozdíl od loňské imigrační vlny to letos nejsou uprchlíci.
Německým regionálním médiím skupiny Funke sdělil šéf agentury Evropské unie Frontex Fabrice Leggeri zajímavou zprávu: Na severním pobřeží Afriky čeká tři sta tisíc Afričanů na svou loďku do Evropy. Nevyjíždějí už jen z Libye, ale také z Egypta. Referoval o tom třeba morgenpost.de.
Imigranti pocházejí z Eritreje, kde panuje tuhá diktatura a bída, a také ze Senegalu, Gambie, Pobřeží slonoviny či Nigeru. Tedy v zemích, kde panuje jen o trochu menší bída a vládnou jen o trochu lepší kleptokrati než v Eritreji.
Leggeriho sdělení je v podstatě optimistické - ještě počátkem letošního roku předvídal Frontex až osm set tisíc imigrantů ze severní Afriky, takže se jich chystá o půl milionu méně, než jsme čekali. Po uzavření balkánské cesty, kudy loni přišel víc než milion utečenců, v podstatě selanka. Ve zprávě však zanikla jedna axiomatická informace: Zatímco loni tvořili značný podíl imigrantů uprchlíci z válčišť v Sýrii a Iráku, letos se z Afriky chystají lidé, kteří utíkají jen před bídou a nedostatkem demokracie. Nejde o uprchlíky, ale o ekonomické migranty. Obou komodit - bídy a deficitu demokracie - je v Africe tolik, že nemůžeme považovat lidi utíkající z Afriky před bídou, totalitou a rozkladem za uprchlíky, ale za ekonomické běžence. Kdybychom totiž přiznali status uprchlíka uprchlíkům před bídou, musíme přijmout do Evropy všechny Afričany, co jich v celé Africe je.
Takže zatímco v přístupu k loňské migrační vlně měl svoje zcela legitimní místo soucit a solidarita s lidmi prchajícími před válkou, letos přicházejí lidé, kteří si náš soucit a solidaritu příliš nárokovat nemůžou. My opravdu nejsme zodpovědní za to, že si Afričané u sebe doma neumějí zařídit, aby se měli dobře. Nemáme povinnost pomáhat lidem, kteří jdou za plnějšími hrnci. Lidem, kteří neprchají před válkou a nezachraňují holý život, ale kteří se dobrovolně rozhodli se přijít s námi Evropany podělit o naši životní úroveň.
Proto by Frontex měl zajistit, aby po vylovení z moře tyto běžence Evropa silou vracela do zemí, odkud vypluly. Je samozřejmé, že by musel operovat v pobřežních vodách Libye a Egypta. Což by se tamním vládám nemuselo líbit. Ale imigrační krize a hrozba dalších 300 000 přistěhovalců přicházejících do již uprchlíky přeplněné Evropy je tak intenzivní, že bychom si měli vynutit možnost repatriace vylovených či na italských plážích zadržených běženců do zemí, odkud jejich lodě vyrazily, i vojenskou silou.
