10 věcí, které už způsobil brexit
Britové zatím s oficiální žádostí o vystoupení z Evropské unie nespěchají. Své bezprostřední dopady už ale rozhodnutí Britů má. Tady je deset důsledků referenda.
1. Libra prudce oslabila. O to prudčeji, že výsledek referenda byl překvapením. Vůči dolaru se sesunula z kursu 1,5 až k 1,32 dolaru za libru, a byla tak nejníž za posledních 31 let. V českých korunách zlevnila libra z 35,50 na 32,50, teď se šine k 33 korunám, ale pořád je to nejníž od začátku intervencí České národní banky z listopadu 2013 — do té doby byla libra za 30 korun.
2. Británie přišla o svého premiéra. David Cameron oznámil svou rezignaci na říjen. Zároveň končí jako lídr Konzervativní strany. Totéž se může stát i opozičnímu předákovi a lídrovi labouristů Jeremymu Corbynovi. První strana je štíplá kvůli brexitu, druhá právě kvůli Corbynovi, kritizovanému za vlažný odpor k brexitu a marxistické názory.
3. Trhy znervózněly. Akcie zaznamenaly okamžitý prudký propad od Asie přes Evropu až po Ameriku. Investoři jsou nervózní, jak to dopadne, neboť už tak dosavadní úroveň akciových burz jede na droze neustálého přísunu či slibu přísunu čerstvých peněz z centrálních bank. Vzhledem k tomu, jak rychle burzy propad zastavily, zabrala droga zřejmě i tentokrát.
4. Angličtina možná skončí. Aspoň coby úřední jazyk Evropské unie. Británie totiž byla jedinou zemí, která angličtinu uvedla jako svůj oficiální jazyk. Malta a Irsko, kde se také mluví běžně anglicky, uvádějí maltštinu a gaelštinu. Nicméně zatímco z Evropského parlamentu, a hlavně z Francie znějí hlasy pro odstavení angličtiny (francouzština by nabrala na síle), Evropská komise něco takového odmítá a pravděpodobně angličtina coby úřední jazyk EU zůstane.
5. Co tady ještě děláte? Tak se zeptal šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker britského europoslance a hlavního příznivce brexitu Nigela Farage. Postavení Britů v evropských institucích se totiž s plánovaným opuštěním Unie mění. Už rezignoval britský komisař pro finanční stabilitu, služby a kapitálovou unii Jonathan Hill. Na jednu stranu logicky — proč by měli Britové ovlivňovat legislativu, která se jich zakrátko nebude týkat? Na druhou stranu taková jsou pravidla. Ostatně Farage Junckerovi slovní úder vrátil — řekl mu, že v Evropském parlamentu je, protože byl zvolen lidmi — na rozdíl od Junckera.
6. Opakování referenda. Sami Britové začali zpochybňovat, že skutečně chtějí odejít z EU. Už čtyři milióny Britů podepsaly petici za uspořádání nového referenda. Zájem o možnost nového hlasování povzbudili i někteří hlavní stoupenci odchodu. Takový Boris Johnson, možný následník Davida Camerona, po výsledcích referenda vypadal trochu jako Jiří Paroubek po pádu Topolánkovy vlády. Zdá se, že mu šlo spíš o využití referenda pro britskou politiku, než že by skutečně chtěl vystoupit z Unie. Zpochybňování brexitu se opírá i o to, že referendum pro britské politiky není právně závazné.
7. Snížení ratingu. Záhy po referendu snížila Británii agentura S&P rating, tedy hodnocení její schopnosti dostát závazkům. Z nejvyššího stupně AAA ho stanovila na AA, navíc s negativním výhledem. To znamená, že ještě zkoumá další pokles. Británie by tedy mohla platit vyšší úroky z vládních dluhů. Zatím se ale děje spíš opak — investoři utíkají k jistějším investicím a v Británii jsou pořád relativně jistější vládní dluhopisy.
8. Rána pro Řeky. Nejistota a úprk do jistějších přístavů se projevily i na jihu Evropy. Bezprostředně po výsledcích referenda tam skokově vzrostly výnosy státních dluhopisů, jinými slovy zvýšily se případné úroky z vládního dluhu. Naopak Německo, vnímané coby jistota, zaznamenalo pokles výnosů. Zatímco ve Španělsku či v Itálii se ale výnosy z dluhopisů dostaly během pár dní na původní úroveň, u Řecka jsou stále vyšší. Případné další problémy by mohly Řecko přinutit opět požádat o další mezinárodní pomoc.
9. Aktivní Skotsko. Skotové hlasovali většinově proti brexitu. Premiérka Nicola Sturgeonová už se setkala se šéfem Evropského parlamentu a dojednávala možnost, že Skotsko zůstane v EU. Zároveň plánuje nové referendum za odtržení Skotska od Velké Británie. Lídři EU sice odmítli oficiální separátní jednání se Skotskem, premiérku si ale vyslechl i Jean-Claude Juncker.
10. Do Polska levněji. Ačkoliv kurs eura spadl proti americkému dolaru či japonskému jenu a koruna logicky spadla s ním, v regionu si tak špatně nestojí. Polský zlotý i maďarský forint totiž vůči euru oslabily, zatímco koruna se vůči společné evropské měně prakticky nehnula. Výsledkem je, že zlotý i forint jsou pro nás o něco málo levnější a s nimi i nákupy v těchto dvou zemích.
