Shapiro korupčník? Pak Zeman může být kolaborant
Ne všechny nehoráznosti, které průběžně trousí Miloš Zeman, stojí za pozornost. Některými z nich ale natolik dělá z lidí idioty, že je dobré vypíchnout drzost, s níž tak činí.
Bezesporu k nim patří prezidentovo tvrzení, že velvyslanec USA Andrew Shapiro získal tento diplomatický post jako odměnu za sponzorství kampaně Baracka Obamy, což je podle Zemana určitý druh korupce. V podstatě tak označil za korupčníka nejen Shapira, který Zemana zkritizoval za jeho cestu do Moskvy na oslavy konce druhé světové války, ale i amerického prezidenta. Což snad odcházející šéf Bílého domu, jenž nikdy nepovažoval Zemana za hodna státnické pozornosti, natož osobního přijetí, přežije bez větší újmy.
Pozoruhodnější je, že Zeman svým šplechtem vlastně označil za korupčníka i sám sebe. Nebo si opravdu myslí, že si většina lidí, z nichž chce nadělat hlupce, nevzpomene na jednoho z jeho nejprofláknutějších sponzorů – na někdejšího místopředsedu Strany práv občanů (dříve zemanovci) a šéfa české pobočky ruské státní firmy Lukoil Martina Nejedlého?
Vždyť tento muž, který dodnes tají před novináři svůj životopis včetně životních a podnikatelských epizod v Rusku, se stal nejvlivnějším poradcem na zemanovském Hradě. Aniž by byl hradním zaměstnancem, má tam svou kancelář, sekretářku, dostalo se mu diplomatického pasu, privilegia sedět po Zemanově boku při setkání s Putinem a naposledy i možnosti zabrat Královskou zahradu i s Letohrádkem královny Anny k papalášské oslavě svých padesátin.
Ano, pan Nejedlý několikrát opakoval, že peníze pro Zemanovu kampaň poskytl z vlastní kapsy. Jenže pokud je tato kapsa po dlouhá léta napájena penězi jedné větve ropného gigantu, vlastněného Kremlem, těžko ji považovat za něco jiného než za cílovou (a jestli ne i přestupní) stanici rublovodu.
Spolu s kancléřem Vratislavem Mynářem, jemuž odmítl udělit zákonem požadovanou prověrku Národní bezpečnostní úřad, tvoří Nejedlý mocenský tandem, který nemá co do míry bezpečnostního rizika obdoby v hradní historii od počátku devadesátých let.
A pokud Zeman označuje pana Shapira za člověka „zapleteného do jistého druhu korupce?“ Asi pořád lepší, než když vděčnost a zavázanost vůči štědré kremelské spojce zaplétá českého prezidenta do jistého druhu kolaborace.
