Martina Sáblíková by měla zůstat doma. Cestou do Ria se spíš sama shazuje
Rychlobruslařka Martina Sáblíková v závěru tohoto týdne odletí do brazilského Ria. V dějišti her letní olympiády bude čekat na finální verdikt sportovní arbitráže, zda se bude moci v rámci her zúčastnit cyklistické časovky. Všechny předchozí snahy (stejně jako intervence) o její zařazení do startovního pole skončily zmarem. Celá záležitost s jejím nezařazením do závodu už má pachuť dosti nevábnou, a proto jsem toho názoru, že Martina Sáblíková by měla zůstat doma a vůbec nikam nejezdit.
Na samotný úvod předesílám, že nejsem jejím odpůrcem. Naopak, mám radost z jejích dosavadních výsledků a těší mě, že tato mladá dáma, která kdysi jako „holka“ začínala jezdit na zamrzlém rybníku, se vypracovala na takovou úroveň, že jí většinou všechny závodnice hledí jen na záda. Její úspěchy jsou fenomenální, jsou poctivé a vydřené. Za všechen ten dril si je zaslouží a klobouk před vším až k zemi.
Rozumím i její touze startovat na letní olympiádě. Ve sportu sice odlišném, byť fyzicky stejně náročném, jako je rychlobruslení na ledovém ovále. I tomu podřídila vše. Dřela, makala a závodila. Myslela si, že si devátým místem v redukovaném pořadí časovky na loňském silničním mistrovství světa v Richmondu účast již zajistila. A najednou je všechno úplně jinak. Jako blesk z čistého nebe přišla zpráva, že Česko žádné účastnické místo nezískalo. Cyklistický svaz prý zřejmě pracoval s mylným výkladem kritérií.
V této prekérní situace by bylo namístě se ptát, kde udělali soudruzi chybu. Zda má máslo na hlavě Cyklistický svaz nebo někdo jiný. Už samotné sousloví „mylný výklad kritérií“ ve mně evokuje šlendrián, špatně odvedenou práci. Kritéria jsou přece jasná, a pokud něčemu nerozumím, raději se několikrát a klidně úplně polopatě jako malé dítě zeptám, jak příslušná pravidla platí a co to pro mne znamená. Tady to zřejmě nikdo neudělal, nebo si blbě přečetl (či přeložil) obecná ustanovení a dále se už tomu nevěnoval. Následky jsou tristní.
VÍCE O OLYMPIÁDĚ V RIO DE JANEIRU NA REFLEX.CZ >>>
I když se teď najde „viník“, tak co si na něm vzít? O nějakého úředníka nebo bafuňáře už teď nejde. Tady se řeší vzniklá situace, kdy několikanásobná olympionička ze zimních her se skoro doprošuje účasti v disciplině, o níž je přesvědčena, že vše pro svou účast splnila. Tedy přesvědčena… spíš jí lidé kolem řekli, že by jí start na hrách neměl uniknout.
Je lidsky pochopitelné, že po takové námaze se nechce svého olympijského snu zříci. A však všechny předchozí verdikty zněly jasně: startovat nemůže. A jen z kávové sedliny můžeme věštit, jak bude znít verdikt sportovní arbitráže. Martina Sáblíková se rozhodla, že do Ria poletí, i když je vysoce pravděpodobné, že zůstane v ochozech jako divačka a brzy se vrátí zpět s nepořízenou. Na druhou stranu její přítomnost v Riu může působit i jako jistá forma nátlaku na porotce: Jsem už tady a nejsem jen tak někdo z Nazdárkova. Jsem olympijská vítězka a podle toho byste se mnou měli zacházet. Limity jsem splnila…
Samozřejmě málokdo asi ví, jak probíhá zákulisní vyjednávání a co všechno v něm hraje roli, respektive zda se tam vyměňuje něco za něco (raději to snad ani člověk v zájmu svého duševního klidu nechce vědět). Martina Sáblíková tam nepochybně má či bude mít své emisary, kteří nasadí všechny dostupné páky, aby ji do závodu dostali. Pokud k tomu dojde, tak si jen přejme, ať toto vyjednávání nemá podobu koňského handlu a bere se v potaz její sportovní jméno.
Letošní olympiáda bude mít hodně zvláštní pachuť. Nejprve virus zika, pak skandál okolo dopingu. Řada sportovců tam nepojede vůbec, z nichž někteří dobrovolně. Osobně se domnívám, že by Martina Sáblíková měla zůstat doma. Urputnou snahou o zisk startovního čísla v olympijském závodě trošku hazarduje se svým jménem a sama se tak trošku shazuje. Jako velká vítězka a šampionka by si měla zachovat svoji důstojnost a aureolu a dát najevo, že vše má své meze a člověk by se neměl shazovat kvůli něčemu, o čem vidí, že je nedosažitelné. Ostatně právě její neúčast by měla být trestem pro celé hry, že v řadách jejích účastníků „někdo“ chybí. Snad se potom někdo chytne za hlavu. I když už bude pozdě…
