Olympiáda druhé kategorie aneb medaile v Riu budou kvůli absencím proklatě nízko
Roger Federer, Dustin Johnson, Tomáš Berdych, Milos Raonic, Simona Halepová, Karolína Plíšková, Allyson Felixová, Nick Kyrgios, Jelena Isinbajevová, Maria Abakumovová, Bernard Tomic, Kenenisa Bekele, Abeba Aregawiová, Rory McIlroy, Charl Schwartzel, Maria Šarapovová, LeBron James, Stephen Curry, Gianmarco Tamberi, Alberto Contador, Lolo Jonesová, Victor Hogan, John Isner, Dominic Thiem, Jiří Veselý…
Tyto a další jména budeme mezi účastníky letních olympijských her v brazilském Riu hledat marně. Důvody proč nepřijedou do Ria se však různí. Většinou to je kvůli obavám z viru zika, jiní jsou zranění či nemocní, někteří neprošli kvalifikačním sítem (hodně nahnutou účast měl i sám Usain Bolt) a v případě ruských atletů (nebo jihoafrického diskaře Hogana) stopku vystavil doping, byť u Rusů budou takto potrestáni i ti, kterým doping nikdy prokázán nebyl. A tenistka Maria Šarapovová je kapitolou samou o sobě.
Současný seznam absentérů her nejspíš ještě není úplný. Hry začínají za nějakých devět dní a každým dnem chrlí světové agentury jména těch, kteří budou místo olympijského zápolení sledovat hry v televizi.
Při pohledu na již známá jména absentérů se vkrádá na mysl takový nepříjemný pocit, že z některých sportovních disciplin se z vrcholového klání stane tak trochu druhá liga a zisk olympijského kovu bude o dost lehčí, než tomu bylo na předchozích hrách. Prestiž her tím utrpí, i když organizátoři na tom vinu nenesou. Ti musejí poslechnout hlas peněz od partnerů a sponzorů, které celý itinerář pevně narýsovali. Změny už možné nejsou.
Zlobit se na jednotlivé sportovce také není možné. Jistě, olympijské hry jsou jednou za čtyři roky a pro mnohé jsou vrcholem mnohaletého snažení, ale sportovci si cení především svého zdraví. Olympiáda trvá dva týdny, pak se však opět rozeběhne kolotoč závodů, světových pohárů a turnajů, kde se sbírají rovněž body a finanční prémie. Takže olympiáda z jejich pohledu je jen takový trošku lepší turnaj a nic více. Lepší jeden turnaj oželet, než oželet zbytek sezony nebo další roky kariéry. Bohužel je to tak, byť pro Rio a sport jako takový je takový příměr více než krutý.
