Olivie Žižková aneb Jak pitomá husa zahání uprchlíky zpěvem
Zpěvačka Olivie Žižková je sice širší veřejnosti neznámá (až na pár bulvárních epizod), ale to se po dnešku změní. Její nový protiislámský klip totiž může směle soutěžit o titul Kokotina roku. Je až úsměvné, jak si nejrůznější neumětelové snaží na imigrační krizi přihřát polívčičku vlastní popularity.
„Mě tíží, že k nám se průser blíží,“ začíná ideologický, nebo spíše idiotický song slečny Olivie Žižkové a dál je text zhruba stejně inteligentní. Namátkou: „Mám z toho depky, to snad radši holý lebky a číra barevný než hábity černý.“ Vizuálně je pak tento skvostný text doplněn záběry, jak si zpěvačka kontroluje revolver a kdosi (zřejmě nějaký její partner nebo kamarád) si kontroluje pistoli. Pak vyrážejí na procházku.
Pak pár na procházce vystřídají záběry ošklivých imigrantů odněkud z Francie a záběry z televize na paní Merkelovou. A text k tomu vtipně dodává: „Bruselský kecy, to jsou divný věci. Invaze sílí, je třeba nabrat síly.“ A zpěvačka se s partnerem berou za ruce a vyrážejí na vyjížďku pražským metrem. „Evropo, brań se, hrdou a tvrdou staň se,“ kvílí do toho Olivie. Hudebně je píseň strašlivá, odehrává se v rytmu um-ca-ca um-ca-ca, ale je jen blbá. Jenže ten text a video, které jsou blbé až hyperbolicky, dělají z písně opravdový klenot českého bizáru.
S trochou odstupu je však písnička spíš děsivá. Ukazuje totiž, jak celá řada lidí — v našem případě Olivie — neváhá ani vteřinu k vlastní propagaci využít migrační vlnu, uprchlíky a krizi s nimi spojenou. Jdou přes mrtvoly, ke slávě je dobrý sebevětší cynismus — hlavně když se pěvkyně zviditelní. Takže pokud můžu paní Olivii doporučit: Jestli chcete opravdový úspěch v protiimigrační pop-music, nechte se před kamerou uprchlíky znásilnit, zpívejte si k tomu nějaké protiuprchlické výkřiky a máte pro tento rok zajištěného Zlatého debílka!
Celé dílko je k vidění nad článkem.
