Muselo to přijít. Rakousko je pro ukončení přístupových rozhovorů EU s Tureckem
Rakouský spolkový kancléř Christian Kern se vyslovil pro ukončení přístupových rozhovorů Turecka s Evropskou unií. Podle něj je vstup Turecka do Unie jenom diplomatická fikce, prohlásil v televizním vysílání ORF. Chtěl by tuto možnost navrhnout na příštím summitu EU 16. září.
„Víme, že demokratické standardy Turecka zdaleka nedostačují, aby vstup ospravedlnily, a stejně tak zatěžující jsou hospodářské otázky, protože Turecko daleko zaostává za evropským průměrem. Vidím přistoupení Turecka jako nemožnou záležitost na roky, jestli ne spíš na desetiletí,“ řekl kancléř.
Evropská unie zahájila s Tureckem vyjednávání o vstupu v roce 2005. Novým podnětem k vážné pochybnosti o smyslu celého podniku nastaly po represívní reakci tureckého režimu po pokusu o puč.
Podle rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze je s ohledem na příchod uprchlíků závislost na Turecku nebezpečná. „Nesmíme před Ankarou padnout na kolena,“ řekl v interview pro spiegel.de.
Kancléř Kern nicméně říká, že Turecko musí zůstat důležitým partnerem v bezpečnostních a hospodářských otázkách. K tomu se dá dodat asi tolik, že Turecko svým přístupem komplikuje právě bezpečnostní a ekonomickou situaci evropských zemí. Citlivé je také jeho postavení v NATO zvláště vzhledem k tomu, že opět nastává oteplení vztahů mezi Tureckem a Ruskem. Je jasné, že Vladimir Putin to využije k oslabení vnitřní soudržnosti NATO. Co by se s tím prakticky dalo dělat, to asi v tuto chvíli nikdo neví.
Ze strany turecké vlády navíc přichází podezření, že Spojené státy mohly o převratu vědět předem, což je skutečně bezprecedentní rozkol v Alianci. Pokud to představitelé Turecka myslí skutečně vážně, bude dost zajímavé sledovat, jak by v NATO mohla existovat nějaká důvěryhodná spolupráce. Západní svět teď stojí před možností, že se výrazně změní podoba Evropské unie i NATO, a to jedině ve smyslu oslabení těchto uskupení. Jak by v takové situaci bylo možné vykládat pohádky o posílení národních suverénních států, je skutečně záhada.
