Causa burkiny: Zákaz zahalování na plážích nezmění zvyky a výklad náboženství muslimů
Pořád silnější přítomnost muslimů v Evropě uvrhává současný model liberální demokracie do stále větší krize. Nejvíce je to vidět na dvou tématech – přistěhovalectví a zahalování muslimských žen. Například Francie se stále více profiluje jako ne liberální demokracie, ale sekulární skorodiktatura, která na jedné straně trvá na toleranci masového přistěhovalectví, multikulturalismu a sekularismu, ale na praktické rovině se spíše projevuje stále více tyransky.
Chování francouzského státu vůči muslimům začíná čím dál tím více připomínat chování komunistů ke křesťanům v dobách existence komunistické diktatury u nás. Představitelé francouzského státu chtějí násilím muslimům vnutit, v co mají věřit a jak mají svou víru praktikovat. Tento postoj je jednolitým konsensem od levice po krajní pravici. A nádherně ho ilustruje případ z pláže v Nice, kde policisté přišli k ležící muslimské ženě a donutili ji svléci se. Žena poté dostala pokutu za „nerespektování dobrých mravů a sekularismu“.
Ano, Francie zavádí zákony, jež mají zakázat ženám mít zahalené tělo na pláži, a ty tak dopadají nejen na muslimky, ale i na křesťanky a další ženy. Francie již od dob Velké francouzské revoluce má tradici násilí proti nábožensky smýšlejícím lidem. Tehdy, v dobách konce 18. století, francouzští sekularisté vedli násilný boj proti křesťanům a páchali proti nim takový teror, že to nakonec vedlo k povstání křesťanů ve Vendée, které francouzští sekularisté brutálně potlačili. Čeká Francii něco obdobného v případě zvyšujícího se tlaku na muslimy? To se můžeme jen dohadovat, ale myslím si, že pokud by došlo k povstání muslimů ve Francii proti vládě, tak to spíše skončí porážkou francouzské vlády. Ono muslimové nejsou křesťané a nebojí se použít jakéhokoliv násilí ve jménu obrany své víry.
Zaráží mne, že představitelé Francie, potažmo celé Evropské unie, si neuvědomují, že stále silnější střety s muslimskou komunitou jsou jen prostým výsledkem aktivní proimigrační politiky Francie a EU, která se odvíjí po celá desetiletí, nikoli jen posledních pár let v důsledku mediálního pokrytí uprchlické krize v Řecku a Itálii
Pokud vlády evropských zemí dovolily v rámci multikulturní politiky přistěhování miliónů migrantů a uprchlíků z Afriky a islámského světa do údajně liberálně demokratické Evropy, tak proč se pak diví, že mnozí tito přistěhovalci chtějí žít podle zásad multikulturalismu a v rámci liberální demokracie?
Podle mne je naivní si myslet, že násilné vnucování sekularismu, liberalismu apod. muslimům povede k tomu, že oni dobrovolně změní své zvyky a výklad náboženství. Maximálně to skončí tak, že se u nich vytvoří malá skupina „kolaborantů“, něco jako za komunistů u nás Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, ale většina bude žít „podzemním“ náboženským životem, a to do té doby, dokud se nezmění poměry – jedno, jestli násilím, nebo postupným narůstáním muslimské populace.
Jak tedy dále? Scénářů je hodně, ale nevěřím, že i ty nejmírnější a nejméně násilné budou realizovány, protože jsou paradoxně nejméně přijatelné. Zastavení masové imigrace (či uprchlictví, podle úhlu pohledu) je nepřijatelné pro levici a přijetí faktu, že Evropa již není pouze sekulární či postkřesťanská, ale je potřeba počítat s prvkem muslimským, je zase nepřijatelné pro pravici. Co z toho plyne?
Plyne z toho, že liberální demokracie se nachází v krizi, a také nic dobrého do naší budoucnosti v dalších letech.
