V Itálii hledají po zemětřesení viníky. V Česku se dál bláznivě staví v záplavovém území
Itálie řeší následky ničivého zemětřesení, u kterého zahynulo téměř 300 lidí. Jako obvykle už zaznělo „kdo za to může?“. Nebyly u budov porušeny stavební předpisy? Mezitím se v Česku po všech špatných zkušenostech, obrovských škodách a obětech na životech dál staví v záplavovém území. Čekáme na další mrtvé?
V Itálii řeší, zda jsou neschopní vědci, kteří včas nevarovali před možnou pohromou. Nebo zkorumpovaní politici, kteří se věnovali něčemu jinému a hloupě utratili veřejné zdroje na jiné věci, než ochranu před zemětřesením. Klasicky se přidávají spekulace o podvodných stavitelích, kteří ošidili materiály na stavbách, co se rozpadly jako domečky z karet. A jistě, vláda neposlala včas pomoc.
Na rozdíl od Itálie naše země neleží na tektonickém zlomu a podobně velké zemětřesení v České republice nehrozí. I když kdoví. Ve Švýcarsku se toho pro budoucnost spíše obávají.
U nás jsme si ale v posledních 20 letech „užili“ hodně potop a záplav. Padly tisíce staveb, desítky lidí bohužel zahynuly. Škody dosáhly celkem stovky miliard korun. Voda smetla i bohorovně vystupujícího pražského primátora.
Všimli jste si ale, že v zaplavených zónách se u nás dříve nestavělo?
Zastavěli jsme je až v době, kdy stavby povolovaly stavební úřady, zřízené proto, abychom stavěli jen kde se má a jak se má!
Předkové dnešních Italů zakládali města na tektonickém zlomu, protože o jeho existenci neměli žádné tušení. Pokud české stavební úřady nevěděly, kde jsou záplavové oblasti, pak je lepší je nemít. Pokud to věděly, pak tím spíše.
Proč si ale dál koledujeme v případě povodní o další průšvihy, kterým by se dalo vyhnout? A proč tomu stát přihlíží? Pak bude viníkem i on.
Autor, Pavel Antonín Stehlík, byl poradcem několika evropských vlád a také generálním komisařem české účasti na světové výstavě Expo 2010 v čínské Šanghaji.
