Levné pivo i chleba, větší platy, nižší daně... Volme politiky, kteří nic neslíbí, nic nezmění, nic nezavedou
Pivo bude levnější, maso i chleba také, postaví se kilometry dálnic, přidá se učitelům, zdravotníkům, hasičům i důchodcům, do zdravotnictví vláda přisype peníze, vyšší úlevy na děti budou mít zaměstnanci i podnikatelé, evropské dotace zajistí… Stačí! I tak to už vypadá na hotový ráj. Začala volební kampaň, která skončí až za 11 let! Snad ji ze samého štěstí z tolika slibů ve zdraví přežijeme.
Je to tak. Půjde-li vše hladce, až v roce 2027 nebudou jediné volby. Do té doby budou každý rok - krajské, senátní, sněmovní, prezidentské, evropské, obecní. Podle politologa Balíka je to jeden z nejzávažnějších systémových problémů české demokracie. Jak připomněl kdysi rozhovoru pro Reflex, ještě v roce 1995 jsme přímo volili pouhé dvě instituce – sněmovnu a obecní zastupitelstvo - dnes už šest: „Z voleb se tak místo okamžiku zásadního střetu stala běžná, až otravná záležitost, která zahlcuje běžný výkon politiky. Hlavním problémem však je, že lidé kvůli tomu přestávají cítit, že jejich volba něco skutečně mění“.
Má pravdu. Jenže budou si politici lámat hlavu, jak to udělat, aby lidi neustále neběhali k urnám a nebyli otráveni? Nebudou. Budou si lámat hlavu, jak trumfnout soupeře ještě onačejším slibem? Budou. Slibem nezarmoutíš a státní kasa – ta platební karta vlády - je přece vždy k dispozici.
Věčné slibování lepších zítřků je už ale nuda. Divíme se, jaké hlouposti jsou politici schopni vymyslet. Na jejich obranu budiž řečeno, že jak oni, tak my máme zažité, že se „něco“ slíbit musí. Tak se přece dělá politika a volby.
Zvažme proto jinou možnost. Kolik hlasů by mohl získat politik či strana, žádní recesisté, ale seriózní kandidáti, kteří by do voleb šli s hesly: Nic neslibuji. Nic měnit nehodlám. Žádné daně zvyšovat/snižovat nebudu. Žádné dávky a platy zvyšovat/snižovat nebudu. Žádné nové zákony, vyhlášky, nařízení psát nebudu. Žádné reformy zavádět/rušit nebudu… Zkrátka, milí spoluobčané, milí voliči, dejte si pauzu, oraz, odpočiňte si od neustálých změn, od nových zákonů, nařízení, vyhlášek, daňových sazeb, úlev i dotací, úředních buzerací a dalších novinek ve veřejném životě. Pěkně si pár let spolu pohovíme, my zvolení politici budeme jen pečlivě spravovat zem, uvidíme, jestli se svět zboří nebo ne.
Alespoň jedinkrát by to NIC za pokus stálo.
