Jak říci všechno a zároveň nic aneb Evropský kozel Juncker zahradníkem
Obyvatelé Evropy jsou znepokojeni – někde vysokou nezaměstnaností, jinde migrací, všude radikálním islámem a terorismem. Od výročního projevu šéfa Evropské komise Lucemburčana Jeana-Clauda Junckera proto ve středu ráno čekali zásadní odpovědi, co se bude dít. Odpovědí bylo jako máku. Jenže byly to většinou opět pouze prázdné fráze a sliby. Činy celá léta nepřicházejí.
Juncker, jako typický vrchní bruselský byrokrat, pořád opakoval slova jako: EU „by měla“, „je třeba“, „má být posílena“, „musíme dokázat“, „uděláme“, „zařídíme“, „připravíme“, atd. Na to mu už ale mohou skákat pouze královsky placení europoslanci, z nichž někteří mu po projevu tleskali ve stoje.
Podívejme se na realitu.
Juncker pohovořil i o migraci a terorismu, ale nerozebral jejich skutečné příčiny. Těmi jsou diktatury, chaos, násilí a rozkrádání v mnoha zemích, s kterými se EU nadále paktuje a posílá jim přes granty a dotace miliardy euro. Dále radikální islám (potažmo islám jako náboženství), který je rodištěm terorismu a který financují naši údajní spojenci, třeba Saúdská Arábie.
Dobrovolné kvóty na uprchlíky?
Šéf Evropské komise pak tvrdil, že „solidarita v migrační krizi nesmí být vynucována, ale naopak musí jít od srdce“. V tom má pravdu. Jenže také řekl, že přerozdělovací kvóty na uprchlíky si mají vzít za své i země, které je odmítají. Což je například Česko. Takže od srdce, nebo to opět Brusel nařídí?
Osobně mi zatrnulo, když Juncker dodal: „Všichni lidé přijíždějící do Evropské unie by měli být v budoucnu registrováni v novém systému, jehož vznik chce Evropská komise navrhnout do listopadu. Možné tak bude rozhodnout, zda má dotyčný právo do unie vstoupit.“ Takže politici pořád lžou a žádný smysluplný systém na kontrolu migrace neexistuje. Na co se proboha pořád čekalo a čeká?
Obrana proti terorismu
Juncker s vážnou tváří také oznámil, že se „musíme bránit proti terorismu“. Hmmm… Proč se tedy nebráníme? Desítky tisíc islamistů běhají bez zábran po Evropě, v některých mešitách nadále kážou zlo imámové.
Prý také musíme posílit evropské armády. Jenže to bude trvat jedno desetiletí a půjde to těžko, protože až na některé výjimky (britští vojáci bohužel nebudou brzy součástí EU) nejsou evropská vojska v podstatě bojeschopná. Evropa se prostě na placení armád vykašlala, následky si poneseme sami.
Skoro s dojetím Juncker hovořil o nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě. Hřímal, že to nedopustí. Ale, ale. O tomto problému se hovoří nejméně 20 let. Mimochodem, český eurokomisař Vladimír Špidla kdysi snil, jak to vyřeší.
Minulý rok ve zprávě podobného formátu Jean-Claude Juncker na půdě Evropského parlamentu řekl:
„Potřebujeme více Evropy v naší Unii. Potřebujeme více unie v naší Unii.“ Slova vzletná (přitom nepravdivá, nepotřebujeme nic takového), ale výsledek dokazuje, že Juncker by si měl sám sypat popel na hlavu.
Politováníhodný Brexit
Britové právě kvůli lidem jako je Juncker, či Angela Merkelová, v červnu hlasovali pro odchod Spojeného království z Evropské unie. On to Brusel skutečně nevidí? Šéf Komise v projevu dokonce řekl, že odchodu Britů lituje. Jenže za to může i on sám, to je i výsledek jeho politiky.
Místo aby se Juncker věnoval zásadním věcem, které trápí lidi, vyjmenoval skoro všechno, co Komise dělala – už třeba vím, že v Bruselu přijali 37 opatření proti dumpingu v ocelářství. Mohl by nám také navrhnout jak zachránit krachující a vytunelované (ve všech významech toho slova) OKD.
Vrchol cynismu ale přišel, když předseda Evropské komise bezostyšně tvrdil, že „občané Evropy nesmí být voděni za nos, protože občané nenávidí lži“. Přesně to ale někteří lidi sedící v Bruselu dlouhá léta dělají. Nakonec se ale Juncker chytil do pasti sám. Lhal, jen se tak prášilo
Lucemburský kozel zahradníkem
„Každá firma musí platit daně tam, kde má zisky.“ To v projevu v Evropském parlamentu řekl člověk, který se jmenuje Jean-Claude Juncker. Bývalé vlády Lucemburska, určitě je to jen náhoda, že jejich premiérem (v letech 1996 až 2013) byl ten samý Jean-Claude Juncker, uzavřely mezi lety 2002 až 2010 tajné dohody s 343 firmami, aby se tyto společnosti vyhnuly placení vyšších daní ve svých zemích.
Tak to dopadá, když je evropský kozel nejvyšším zahradníkem.
