Europoslanci navrhují každému k osmnáctinám jízdenku po Evropě zdarma na měsíc. Proč ne na rok? A proč ne letenku?
Europoslanec Manfred Weber přišel s nápadem obdarovat měsíční jízdenkou Interrail, na niž se dá vlakem jezdit po celé Evropě, evropskou mládež. Tedy všem, kteří právě oslaví osmnácté narozeniny. Má to podle něj posílit pocit sounáležitosti Evropanů v době krize.
Jakýsi viceprezident Evropského parlamentu už návrh podpořil, protože prý skoro každý Evropan si vzpomíná na aspoň jednu zajímavou cestu vlakem. A evropská komisařka pro dopravu dodala, že mobilita mladých je důležitá.
Za takovou logiku by se nemuseli stydět ani soudruzi v padesátých letech. Kupředu k zářným zítřkům, kde peníze nebudou třeba, protože vše potřebné bude zdarma.
To je asi cíl současné politické elity Evropy. Ty důležité věci už jsou všechny vyřešené, teď doladit detaily. Vše, co vypadá hezky, bude zdarma, nebo aspoň tučně dotované. Ostatně proč zůstávat jen u jízdenek. A proč jen na měsíc? Proč ne na rok?
Určitě se najdou europoslanci, kteří mají hezké vzpomínky na výlety letadlem, na hospody nebo na bordely. Proč tedy nerozdávat letenky? Proč neproplácet útratu v hospodě? Proč nezavést kurevné? Všude tam se dá totiž přijít k soudržnosti a zkušenostem přímo k nezaplacení.
Soudruzi zapomínají, že nic není zadarmo. A že to jejich zadarmo vyjde ve finále všechny ostatní šeredně draho. Zapomínají, že zaplatit se musí provoz dráhy, práce, z níž se odvádějí daně, i ty jejich zlaté klece, ve kterých vymýšlejí, čím příště oblaží lid Evropy.
