Neomarxistka Marksová chce diskriminovat kvůli bezdětnosti
V nedělní debatě České televize jsem se dozvěděl, že nejen mne, ale všechny bezdětné lidi v této zemi chce neomarxistická ministryně sociálních věcí Michaela Marksová krutě a nespravedlivě diskriminovat. Bezdětní by totiž podle jejího návrhu měli platit vyšší sociální pojištění.
Nikdy v životě jsem neříkal: „Já programově nechci mít děti.“ Je sice pravda, že jsem neříkal ani to, že je naopak programově mít chci. Reprodukce je natolik choulostivá záležitost, že jsem k ní nezaujal nějaké apriorní jednoznačné stanovisko. Ale skončil jsem bez dětí.
Když se na to dívám retrospektivním pohledem — ono mi fakt nezbylo nic jiného než zůstat bezdětný. Měl jsem totiž jen dvě kategorie partnerek: Jednak ty, se kterými jsem děti rozhodně mít a vychovávat nechtěl ze strachu, že by se o ně nedovedly postarat. Druhou kategorii pak tvořily ženy, které by zase nechtěly mít dítě se mnou — že bych se o ty potomky nedovedl postarat já. Nikdy jsem neměl ženskou, o níž bych si myslel, že by byla vhodnou matkou mých dětí, a která by zároveň měla pocit, že chce se mnou toho potomka mít.
No a ve výsledku (protože v dvaapadesáti už se tatínkem opravdu stát nehodlám) jsem zůstal bezdětný. Může se říct „vlastní vinou“ — protože jsem, po pravdě, měl dostatek příležitostí nějakou dívčinu oplodnit a nechat ji, ať se postará o potomka beze mne. Ale to mi nepřijde příliš košer, takže raději budu ve stáří osamělý bezdětný dědek. Pokud mne tedy kouření toho stáří neušetří. Nyní se však od neomarxistky dozvídám, že za to, že jsem neměl to štěstí založit rodinu, budu navíc v zájmu sociální spravedlnosti trestán.
„Diferencované sazby na pojistném v závislosti na počtu dětí určitě chceme nést na vládu a vést o tom debatu, toho jsem se nevzdala. Návrh už prošel připomínkovým řízením,“ oznámila v rozhovoru s Václavem Moravcem Michaela Marksová. „Přijde mi to spravedlivé, protože pracující rodiče vychovávají za své peníze budoucí plátce důchodů pro další generace.“
Jasně. Takže budu v zájmu spravedlnosti odvádět víc na důchody, zvláště pak proto, že nemám děti a nebude mne mít ve stáří kdo podporovat. Takže je potřeba mne co nejvíc podojit, abych si nemohl doma do truhly našetřit na přilepšenou k důchodu. Neomarxistický boj za Nové Dobro a Sociální Spravedlnost mne prostě zpenalizuje za to, že se mi nepodařilo zplodit potomky.
Je to taková hovadina, že by se určitě líbila v Severní Koreji. Nechtěla by se tam soudružka Marksová přesunout? Do Evropy už takové sociálně inženýrské marxistické bludy čtvrt století nepatří — tedy kromě Běloruska.
