Koryto za pár hlasů aneb Senátory v Česku volí již jen parta „vycepovaných“
Nezájem o volby do Senátu se prohlubuje. Před dvěma lety přišlo ke druhému kolu voleb do horní komory parlamentu méně než 17 procent voličů. Padne letos další černý rekord?
Když v sobotu 18. října 2014 rozpečetili členové volebních komisí urny s odevzdanými hlasy do druhého kola senátních voleb, mohli se zaradovat a začít si plánovat další program na volný zbytek odpoledne, s nímž původně ani nepočítali. V jednotlivých urnách totiž bylo tak málo odevzdaných hlasů, že je měly jednotlivé okrsky sečteny za pár desítek minut.
„Rekordmanem“ se tehdy stal volební obvod č. 75 Karviná, v jehož 115 okrscích přišlo svého senátora v druhém kole vybrat 9743 voličů (z 93 272 oprávněných) a volební účast tak dosáhla 10,45 procenta. Vítěznému Radku Sušilovi z ČSSD tak ke zvolení a šestiletému mandátu v Senátu stačilo pouhých 6066 hlasů. Konečný protokol s volebním výsledkem tohoto volebního obvodu byl vyhotoven v 15:27, tedy pouhých 87 minut po uzavření volebních místností!
Celá Česká republika tentýž den dopadla jen o něco lépe. Ke druhému kolu senátních voleb přišlo 476 102 lidí a volební účast dosáhla 16,69 procenta, což bylo nejméně v dosavadní historii Senátu. Černý rekord z roku 2012 (účast ve 2. kole 18,6 procent voličů) vydržel jen dva roky a poroučel se do propadliště dějin.
Je Senát zbytečný luxus?
Za pár dní se v České republice konají další volby do Senátu a člověku se na jazyk krade otázka, zda bude tento propad zájmu o volby do Senátu pokračovat i letos a zda je možné, že ke 2. kolu voleb přijde opět méně lidí, například jen 15 procent? Ruku v ruce se k tomu přidávají další otázky typu zda je Senát vůbec potřebný, zda to není zbytečný luxus a hezká zašívárna pro nepotřebné či vysloužilé politiky anebo zda by volby neměly být povinné a tedy vynutitelné sankcemi? Vždyť na jejich konání a platy volebních komisařů erár vyhodí stovky milionů korun…
Když se podíváme do minulosti a podrobně prostudujeme trendy ve volebních statistikách na webové stránce www.volby.cz, lze usuzovat, že nás nečeká žádná sláva a zástupy voličů ani letos. Volby do Senátu (ať už 1. či 2. kolo) byly v minulosti vždy spojeny s volbami do komunálních či krajských zastupitelstev. Ačkoliv se těmto volbám – poněkud nepochopitelně – hanlivě říká „volby druhé kategorie“, byly vždy paradoxně zárukou toho, že k nim nějací voliči skutečně přišli a dali zároveň svoje hlasy i do senátních uren. Hlasování v druhém kole, které už pak se žádnými volbami spojeno nebylo, dopadlo vždy katastrofálně.
Kandidáti nenabízí nic
Z historických dat je patrné, že více lidí chodilo volit do Senátu v roce, v němž se volilo i do obecních zastupitelstev (v letech voleb do krajů to bylo vždy méně). Z dnešního pohledu je takřka nevídané, že například v roce 2010 přišlo k prvnímu kolu senátních voleb 44,59 procenta voličů. Ale už o dva roky později, kdy se společně s třetinou Senátu volilo i do krajů, to bylo o plných 10 procent voličů méně a ke druhému kolu v tomtéž roce jen 18,6 procenta voličů. Letos jsou krajské volby spojeny s prvním kolem senátních voleb, volební účast u kola druhého zaručí asi jen přízeň všech svatých.
V letošních volbách se o 27 křesel v Senátu uchází celkem 233 kandidátů. Nechybí mezi nimi ani řada známých tváří ze showbyznysu, ačkoliv takřka nikdo z nich se o politiku dosud nezajímal. Z většiny předvolebních hesel je zřejmé, že kandidáti ztrácí kontakt s řadovým občanem a jeho vnímáním politiky jako veřejné služby a tlučou do nich bezobsažné fráze, které v mysli ani paměti dlouho nezůstanou. V nabídce není nic kvůli čemu by měl člověk vstát o víkendu z gauče a jít do své volební místnosti zvolit si svého senátora. Udělá to tak jen zlomek lidí.
Budou to lidé vycepovaní minulým režimem s vědomím toho „že volit se musí“ a nebo kovaní straníci a jejich rodiny, které to mají jaksi shůry nařízeno. Na to, že ve hře jsou dosti vysoké ústavní funkce a prostřednictvím zákonů spoluovlivňování životů nás všech, to je dosti žalostné vysvědčení.
