7,28 procenta pro Babiše aneb Návod, jak číst volby přes růžové brýle
Udělalo se vám při čtení výsledků letošních voleb nevolno? Není nutno. Stačí, když se na ně podíváte trošku jinýma očima než většina novinářů, analytiků, průzkumníků veřejného mínění… a ostatně také politiků samotných.
Především: volič absolutně odmítl (ne)politiku Andreje Babiše a jeho účelové politické sekty ANO. Stačily tři roky ve vládě a Babiš – přestože si koupil významná média, jejichž prostřednictvím ovlivňuje veřejné mínění – naplno odhalil své ledví. Třeba tím, jak kličkoval při vysvětlování vlastnictví a dotačního skandálu kolem Čapího hnízda (patří to někomu z holdingu, patří to někomu z rodiny atd.), tím, jak se prostřednictvím elektronické evidence tržeb rozhodl zdecimovat sůl naší země, tedy pracovité a poctivé živnostníky; jak nemá žádnou ucelenou ideovou vizi pro Českou republiku a v podstatě každé jeho veřejné vystoupení jako by vypadlo ze satirických románů Jaroslava Haška. Drtivá většina českých voličů jej ovšem nevolila hlavně proto, že konečně prohlédla důsledky jeho gigantického střetu zájmů, vyplývajícího z trojjediné role oligarchy, mediálního podnikatele a vrcholného představitele vlády.
Ptáte se, co to melu, když Babišovo ANO v senátních i krajských volbách letos na celé čáře vyhrálo? Stačí jednoduchý matematický úkon, abyste voličskou podporu Andreje Babiše viděli v těch správných proporcích: Zaměřme se na volby do krajů (senátní ještě neskončily), k nimž přišlo 34,6 % voličů. Od nich dostal Babiš 21,05 % hlasů. Z čehož vyplývá, že jeho hnutí podpořilo pouhých 7,28 % VŠECH oprávněných voličů. Existuje pro tuto zemi po uplynulém víkendu lepší zpráva?
Těžko říci. Ale těch dobrých je pořád ještě dost, záleží na naturelu každého z nás. Jste-li třeba voliči občanských demokratů, může vás hřát u srdce, jak z politické mapy vaše strana vymazala konkurenci v podobě stran TOP 09 a Svobodní a nakročila k vůdčí roli v nevyhnutelném procesu integrace české pravice.
A co teprve pohled na výsledky tradiční levice! Sobotkovi sociální demokraté rozhazovali sociální sliby plnými hrstmi, přesto tato jejich oblíbená předvolební strategie letos nezabrala. A komunisté jako by se mávnutím kouzelného proutku ocitli v politickém Jurském parku: přestože se k nim před volbami lísal kdekdo, hrají po nich roli legendárního Jakešova kůlu v plotě.
A lidovci? Kdyby tito přizpůsobiví chameleóni neměli coby lídra politicky nekorektního Jiřího Čunka, také by jim zůstaly jen povolební oči pro pláč…
S růžovými brýlemi na nose si takto můžeme s výsledky voleb do krajů hrát donekonečna. Pokud si ovšem příčiny své stagnace nebo propadu nedokážou přesně rozšifrovat samy demokratické strany (vyjma komunisty, samozřejmě) a budou si ve zbývajících měsících do „velkých“ sněmovních voleb nalhávat samy sobě do kapsy, že ještě vlastně není tak zle, po příštích volbách nám při jejich hodnocení nepomůžou ani žádná matematická kouzla a čáry.
Výsledkům krajských voleb se věnujeme v tématu Naskočte do Andrejova vlaku, které si můžete přečíst v novém tištěném Reflexu.
