Sociální demokraté neví, jakým směrem se vydat. Zda na Západ či na Hrad. Nebo snad do Prčic?
Dění uvnitř ČSSD posledních dnů připomíná velice pitoreskní kabaret. Zatímco před krajskými volbami se ještě oranžový ansámbl silou společné vůle jakž takž držel na řetězu, po vyhlášení výsledků voleb už vypukl neřízený šrumec, ve kterém se mele všechno hlava nehlava, pere špinavé prádlo a začínají se řezat větve pod nejednou stranickou zadnicí. Co si o tom myslí sociálně-demokratický volič, je už zjevně oranžovým předákům jedno.
O tom, že propad v krajských volbách neprojde – především předsedovi Bohuslavu Sobotkovi – jen tak, svědčí okázale prezentovaná úcta vůči prezidentu Miloši Zemanovi ze strany některých čelných sociálních demokratů. Svým schůzkám či projevům sympatií k hlavě státu můžou říkat jakkoliv, ale po nezdařeném Lánském puči už jen pomyslná „kávová sedlina“ ví, o čem skutečně jednalo, co se domlouvalo a co za těmito verbálními poklonami skutečně stojí.
Takto vyzývaný návrat k Zemanovi však stojí v úplném protikladu k tomu, co tady v uplynulých letech ČSSD (alespoň verbálně) hlásala. Jejím cílem se mělo stát moderní sociálně-demokratickou stranou západního střihu dle vzoru britských labouristů či německé SPD.
O tom, že to bylo jen letité prázdné tlachání do stranických brožur a na stranické sjezdy, svědčí četné koalice s komunisty v končícím volebním období krajských zastupitelstev, minimum (respektive žádné) reforem sociálního systému, sekání rozpočtových schodků v době velkého ekonomického růstu a podobně. Těch pár jedinců ve straně, kteří to mysleli s její obrodou vážně, už bylo před lety odsunuto mimo jakékoliv rozhodování. Ostatní pochopili, že pokud chtěli zůstat u lizu, musí reálně konat něco jiného.
Nadbíháním prezidentu Zemanovi se tu teď otevírá rébus, kamže to vlastně ta ČSSD chce vykročit? Je to stále na Západ anebo spíš o dost zpět a tedy na Hrad za Zemanem? Člověk skoro nabývá dojem, že sociální demokraté vykročili úplně někam jinam. I když tam se chodí jen třetí květnovou sobotu… Oni si stále neuvědomují, že Zeman už nemá s ČSSD nic společného, ve své podstatě stranu v její současné podobě nenávidí a dělá vše pro, aby většinu jejího současného vedení zadupal do země.
O tom, že se situace v sociální demokracii vymkla s kloubů, nesvědčí jen hlasy volající po návratu k Zemanovi, ale i neuvěřitelná ohebnost řady krajských reprezentací, které raději kývly na uzavření duhových koalic namířených proti vítězi voleb ANO 2011 jen aby si uchovaly podíl na moci, i když ve volbách dostaly na frak.
I když Babiš skutečně v krajích nevyhrál nikterak výrazně a koalice proti vítězům nejsou žádným českým vynálezem, je zajímavé, že ve většině krajů nové koalice vedou sociální demokraté. Že by nový styl politiky? Jen těžko, prostě magnet na moc! Prezident Zeman takové koalice nazval zradou na voličích a můžeme být jen zvědavi, jak jednotlivé nové hejtmany počastuje při svých spanilých jízdách pro krajích. Na druhou stranu, k řadovým zastupitelům – třeba na jižní Moravě – se bude chovat třeba úplně jinak.
