Michaela Jílková v pořadu Máte slovo na ČT1

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo na ČT1 Zdroj: Reprofoto ČT1

Stupa, hloupost, ubohost. To byla diskuse o uprchlících v pořadu Máte slovo na České televizi

Viliam Buchert

Ve čtvrtek po desáté večer jsem se začal modlit, aby byl vzorek české populace zásadně jiný, než divákům nabídl diskusní pořad „Máte slovo s M. Jílkovou“. Při tématu o migraci chvílemi nebylo poznat, zda je vysíláno ze studia České televize, nebo zda byla linka přesměrována do pavilonu psychiatrické léčebny. Byla to hrůza. A to je u podobně zásadního tématu nebezpečné.

Migrace, terorismus a islámský radikalismus jsou věci, které ovlivňují a budou nadále ovlivňovat život v Evropě. Ať už jsou na tyto závažné problémy názory jakékoli, je záhodno, aby byly zejména ve veřejnoprávní televizi alespoň trochu relevantní, pronášené se znalostí věci a odpovídaly realitě. Jenže to se včera v pořadu „Máte slovo s M. Jílkovou“ rozhodně nedělo.

Byla to stupa a často zněly hlouposti.

Občas se to snese v internetových diskusích a při střetech lidí na sociálních sítích, protože tam nelze očekávat, že každý tématu rozumí, ale do ČT podobné výjevy a výlevy rozhodně nepatří.

Nejde ani tak o to, kdo stál na straně uprchlíků a kdo proti nim, ale o způsob prezentace. Úděsná lehkost, s jakou pronášejí někteří lidi naprosté nesmysly a ostatní tomu přikyvují, byla zarážející.

Jakýsi pán z „ochranky z Chebu“, který byl vybrán mezi šest hlavních diskutujících, propadal před kamerami opakovaně psychotickým záchvatům a vymýšlel si věci, o kterých je přesvědčen pouze on sám.

Naproti němu paní v důchodu, která pronášela pavlačové drby, jež zaslechla bůhví kde.

V obou případech šlápla dramaturgie pořadu zcela mimo. Blouznivé představy a papouškování slov z pofiderních propagandistických zdrojů téma migrace devastují, místo aby se ho snažily vyřešit a analyzovat.

Tentokráte také většina lidí v publiku pronášela bludy a neschopnost některých z nich zformulovat jakýkoli srozumitelný názor a dát dohromady v rychlém sledu pár jednoduchých vět, byla fascinující.

Diskuse byla tak chaotická (ona to diskuse vlastně ani nebyla, jen nekonečné překřikování), že v ní nepatřičně působili i jinak chytří lidé.

Někdejší viceguvernér České národní banky a dnešní europoslanec Luděk Niedermayer stál prakticky celou dobu s rukou v kapsách, jako kdyby se bavil s někým v hospodě. Bývalý diplomat a dnešní pedagog (jinak výborný analytik a znalec regionů, které jsou s migrací spojovány) Tomáš Pojar byl tak rozevlátý, že to působilo dojmem, že si do ČT odskočil po nějaké párty. Co chtěl vyjádřit tím, že měl u toho na sobě tričko s nápisem „Ronald Reagan for President“, těžko říct.

Snad jediným, který zachoval chladnější hlavu a nenaskakoval na metody lůzy, byl zahraničněpolitický odborník Pražského hradu, Hynek Kmoníček.

Že se lidé vášnivě a často i za použití nepravdivých argumentů hádají o uprchlících a islámu v hospodě a na internetu, lze tolerovat, protože i to k životu patří. Problém je totiž hodně složitý na řešení, i když neustále slyšíme jasná řešení a zásadní soudy. Budiž.

Nic takového si ale v podobě, v jaké jsme ji viděli ve čtvrtek večer, nemůže dovolit Česká televize. Je to nedůstojné a navíc skutečně nebezpečné. Někteří lidé totiž z toho získají dojem, že takhle by to mělo být, že takto se dobereme k nějakému řešení.

Na druhou stranu by mohla být část pořad, pokud by se vše pořádně prostříhalo, hitem internetu a dokonalým cirkusovým číslem, protože něco tak absurdního už Česká televize dlouho nenabídla.