Stupa, hloupost, ubohost. To byla diskuse o uprchlících v pořadu Máte slovo na České televizi
Ve čtvrtek po desáté večer jsem se začal modlit, aby byl vzorek české populace zásadně jiný, než divákům nabídl diskusní pořad „Máte slovo s M. Jílkovou“. Při tématu o migraci chvílemi nebylo poznat, zda je vysíláno ze studia České televize, nebo zda byla linka přesměrována do pavilonu psychiatrické léčebny. Byla to hrůza. A to je u podobně zásadního tématu nebezpečné.
Migrace, terorismus a islámský radikalismus jsou věci, které ovlivňují a budou nadále ovlivňovat život v Evropě. Ať už jsou na tyto závažné problémy názory jakékoli, je záhodno, aby byly zejména ve veřejnoprávní televizi alespoň trochu relevantní, pronášené se znalostí věci a odpovídaly realitě. Jenže to se včera v pořadu „Máte slovo s M. Jílkovou“ rozhodně nedělo.
Byla to stupa a často zněly hlouposti.
Občas se to snese v internetových diskusích a při střetech lidí na sociálních sítích, protože tam nelze očekávat, že každý tématu rozumí, ale do ČT podobné výjevy a výlevy rozhodně nepatří.
Nejde ani tak o to, kdo stál na straně uprchlíků a kdo proti nim, ale o způsob prezentace. Úděsná lehkost, s jakou pronášejí někteří lidi naprosté nesmysly a ostatní tomu přikyvují, byla zarážející.
Jakýsi pán z „ochranky z Chebu“, který byl vybrán mezi šest hlavních diskutujících, propadal před kamerami opakovaně psychotickým záchvatům a vymýšlel si věci, o kterých je přesvědčen pouze on sám.
Naproti němu paní v důchodu, která pronášela pavlačové drby, jež zaslechla bůhví kde.
V obou případech šlápla dramaturgie pořadu zcela mimo. Blouznivé představy a papouškování slov z pofiderních propagandistických zdrojů téma migrace devastují, místo aby se ho snažily vyřešit a analyzovat.
Tentokráte také většina lidí v publiku pronášela bludy a neschopnost některých z nich zformulovat jakýkoli srozumitelný názor a dát dohromady v rychlém sledu pár jednoduchých vět, byla fascinující.
Diskuse byla tak chaotická (ona to diskuse vlastně ani nebyla, jen nekonečné překřikování), že v ní nepatřičně působili i jinak chytří lidé.
Někdejší viceguvernér České národní banky a dnešní europoslanec Luděk Niedermayer stál prakticky celou dobu s rukou v kapsách, jako kdyby se bavil s někým v hospodě. Bývalý diplomat a dnešní pedagog (jinak výborný analytik a znalec regionů, které jsou s migrací spojovány) Tomáš Pojar byl tak rozevlátý, že to působilo dojmem, že si do ČT odskočil po nějaké párty. Co chtěl vyjádřit tím, že měl u toho na sobě tričko s nápisem „Ronald Reagan for President“, těžko říct.
Snad jediným, který zachoval chladnější hlavu a nenaskakoval na metody lůzy, byl zahraničněpolitický odborník Pražského hradu, Hynek Kmoníček.
Že se lidé vášnivě a často i za použití nepravdivých argumentů hádají o uprchlících a islámu v hospodě a na internetu, lze tolerovat, protože i to k životu patří. Problém je totiž hodně složitý na řešení, i když neustále slyšíme jasná řešení a zásadní soudy. Budiž.
Nic takového si ale v podobě, v jaké jsme ji viděli ve čtvrtek večer, nemůže dovolit Česká televize. Je to nedůstojné a navíc skutečně nebezpečné. Někteří lidé totiž z toho získají dojem, že takhle by to mělo být, že takto se dobereme k nějakému řešení.
Na druhou stranu by mohla být část pořad, pokud by se vše pořádně prostříhalo, hitem internetu a dokonalým cirkusovým číslem, protože něco tak absurdního už Česká televize dlouho nenabídla.