Divadlo kolem muslimského šátku. Ombudsmanka Šabatová ničí sekularismus ve školách
„Červený šátečku, kolem se toč, kolem se toč, kolem se toč, má milá se hněvá, já nevím proč, já nevím proč, já nevím proč.“ Tolik česká lidová píseň, ale kvůli hněvu a šátečku (muslimskému) se odehrává dokonce soud. Ve středu by u něj radostí výskal i dramatik (jistou dobu také prezident) Václav Havel. Tolik materiálu by na další absurdní drama nenasbíral na jednom místě v tak krátkém čase nikde.
Svým způsobem za to může státem placená veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která by z logiky věci měla vášně krotit, ne jitřit. I kvůli ní, přestože nebyla osobně přítomna, se včerejší jednání na Obvodním soudu pro Prahu 10 podobalo spíše frašce.
Soud projednával žalobu Somálky Ahmednuur Ayan Jamaalové, která prý byla v roce 2013 nepřímo diskriminována (to „vymyslela“ dávno předtím, než soud začal, paní ombudsmanka Šabatová) kvůli zákazu nošení svého muslimského šátku ve zdravotnické škole v Ruské ulici v Praze.
Mladá žena, společně s jinou studentkou z Afghánistánu, školu kvůli tomu opustily. Somálka pak kolem toho rozpoutala soudní spor. Zatímco v Česku je to určitá novinka, v západních zemích se jedná o běžný test muslimů, kam až úřady couvnou. Je to prostě nátlaková metoda, nic nového.
Jenže v tomto případě jde o skutečně absurdní žalobu. Ombudsmanka Šabatová se do toho plést vůbec neměla, protože požadavek na nošení muslimského šátku je namířen proti sekularismu ve školách, který by si Česko mělo naopak za každou cenu udržet. To není žádná, ani nepřímá, diskriminace. Navíc vše bylo jinak.
Školní řád zdravotní školy v Praze prostě nošení pokrývek hlav zakazoval. Důvody byly různé, ale vyloženě to vadilo hlavně při některých praktických předmětech. V tomto případě při ošetřovatelské praxi. Po aféře ale škola v roce 2014 sama řád změnila, a pokud někdo požádá, tak by mohl z náboženských důvodů šátek nosit. Jakápak diskriminace?
Dívka ze Somálska ale odešla především z jiných důvodů - nepředložila škole potřebné doklady o pobytu.
Zvláštní také je, že poměrně starý případ se s pomocí ochránkyně veřejných práv Šabatové táhne dál a dál. Žaloba byla totiž podána až letos v březnu. Na co se několik let čekalo?
Ředitelka školy Ivanka Kohoutová dokonce popírá, že by se s dívkami o nošení šátku vůbec bavila. Prý jim chtěla umožnit studium, přestože neuměly česky (to se přiznám, že nevím, jak může fungovat). Když zjistila, že Somálka nedoložila potřebné doklady, zavolala si ji do ředitelny, kam přišly obě dívky společně a rozčílená Somálka řekla: „Nebudu chodit.“ Později přinesla i oznámení o ukončení studia, jako důvod tam napsala nošení hidžábu.
Soudkyně nakonec včerejší jednání odročila na 18. ledna a chce vyslechnout další svědkyni.
Absurdní jednání veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové ale dokládají i další dvě věci.
Na jednání k pražskému soudu dorazila včera i aktivistka a členka předsednictva Strany zelených Monika Horáková. V šátku zakrývajícím vlasy… Zcela náhodou je to snacha ombudsmanky Šabatové. Že by odtud foukal vítr?
Soukromě byl ale u soudu i zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Ten mluvil zcela jinak, než jeho šéfka: „Otázka rovnosti lidí ve společnosti je podle mě v těchto dnech klíčová. Jsem proti tomu, aby nějaká skupina měla mimořádná práva. Žaloba je projevem nevděku od dívky, která v Česku dostala azyl,“ řekl Křeček.
Absurdní divadlo bude tedy pokračovat v lednu.
Pokud žaloba uspěje a potlačíme i díky Šabatové sekularismus ve školách, budeme na začátku konce.
