Než za prezidenta Horáčka, tak to snad radši Zemana...
Strašně mne mrzí, že můj nejoblíbenější textař přijal roli, kde si z něj chtě nechtě musím dělat srandu. Když se bohatý pražský intelektuál ale rozhodne kandidovat na prezidenta v momentě, kdy vůbec neumí veřejně mluvit, je to legrace.
Michal Horáček je geniální básník a mimořádně úspěšný byznysman, nic z toho jej však na kandidaturu na prezidentský úřad nedeleguje. Spíše naopak. První důvod je zjevný každému. Prezident republiky je symbolická funkce, a člověk, který ji zastává, by měl mít mravní kredit. Vím, že se Miloš Zeman snaží, aby tuto zásadu znehodnotil, ale zatím se mu ještě úřad úplně zkompromitovat nepodařilo, zatím zkompromitoval jen sebe. Je proto pořád ještě důležité, aby prezident naší země neměl nějaký velmi zjevný etický škraloup. A i když se teď projevím jako maloměšťák, musíme si přiznat, že pan Horáček zbohatl - dokonce hodně zbohatl - na sázkách.
Vím, že to v naší politice není poprvé, kdy se do zastupitelské funkce dostává člověk, který nadělal prachy na tak škodlivém sociálně patologickém jevu, jako jsou hry o peníze. Ale nelíbí se mi to. Nevidím jediný rozdíl mezi tím, když někdo vydělá prachy na síti sázkových kanceláří, nebo na síti prosperujících bordelů nebo jako pornoproducent. Jde o srovnatelné formy sociálně patologické lidové zábavy. Nevidím na nich nic špatného, nemám s takovými lidmi problém, neopovrhuji jimi ani se jich nějak maloměšťácky neštítím. Ale opravdu by se mi nelíbilo, kdyby někdo s takovou minulostí měl zastávat tak čestný post, jako je úřad prezidenta.
Druhý důvod - který mne vedl k napsání tohoto textu - se pak projevil naplno v jeho vystoupení v Událostech, komentářích ve čtvrtek večer. Nikdy jsem neviděl slabší, nepřesvědčivější, nudnější, rozumbradovštější a nejistější veřejný projev začínajícího politika, než předvedl pan Horáček. Ten nesporně vysoce inteligentní muž jako rétor totálně selhal. Nejprve začal vysvětlovat, že nemá vizi a naslouchá lidem. Když si Daniel Takáč dloubl, jestli nejde o populismus, pan Horáček mu to omluvně odkýval a řekl, že prezident má mít vizi. On má své názory. Ty však televiznímu divákovi nesdělil, ani nebyl svoje postoje schopen pár větami představit. Zato zcela dojemně podtrhl, že zveřejnil majetkové přiznání do poslední garáže a zdravotní dokumentaci.
Ce se týče charismatu, magnetismu projevu, osobního kouzla a schopnosti strhnout posluchače, ne-li dokonce národ, tak byl pan Horáček přesvědčivý asi jako plachý vrchní účetní na penzi. Dosud byl jednotkou nudnosti v politice pan předseda ODS Fiala, ale musím připustit, že Horáček nudí s intenzitou čtyři a půl Fialy. Bylo úplně očividné, že tak nepřesvědčivý rétor prostě nemůže být nejen prezidentem, ale v podstatě žádným voleným zástupcem či politikem. Protože pro politika je přesvědčivost, ideje a osobní kouzlo základním kapitálem - a tímto typem kapitálu je na rozdíl od peněz pan Horáček skutečně chudý.
