Rozpočet na rok 2017: Miloš Zeman přišel, promluvil, setřel oponenty a odešel
Prezident Zeman promluvil před poslanci k rozpočtu na rok 2017. Nejmenovaně setřel své odpůrce, třeba Vladimíra Špidlu za památný výrok „zdroje jsou“ či Miroslava Kalouska za šetření v době celosvětové krize. Ministra Babiše na jedné straně zlehka pokáral za nízké investice, na straně druhé vychválil za přebytek letošního rozpočtu. Ale právě v téhle pochvale je zakopaný pes: když stát tak dobře hospodaří, proč má mít i příští rok sekyru?
Už se na to téma řeklo a napsalo hodně. Tedy jen stručně: plánovaný schodek rozpočtu na rok 2017 v šedesátimiliardové výši je zbytečný. V časech rekordního růstu ekonomiky a rekordní zaměstnanosti by neměl být žádný. Vláda si jen dělá pohodlný polštářek na předvolební utrácení. Stát se také až příliš rozrůstá, nabírá další úředníky – a nejen na berňáky, kde budou mj. kontrolovat nabonzované hospodské, jestli správně vystavují účtenky EET.
U narůstání počtu úředníků se zastavme. Stala se totiž nenápadná, leč podstatná věc. Nový ministr zdravotnictví Ludvík sotva nastoupil do funkce, už chce zredukovat svých devět náměstků na sedm. Vláda mu to zatím neschválila, musí jí prý předložit pádnější důvody. S úředníky už totiž nelze podle nového služebního zákona jen tak šíbovat.
Nejen ministrovi, původem manažerovi naší největší nemocnice, musí vrtat hlavou, k čemu potřebuje devět náměstků. Osm odborných (plus jeden politický) je vzhledem k počtu zaměstnanců ministerstva opravdu velký luxus. Aby nedošlo k mýlce: ministerstvo nespravuje oněch bezmála tři sta miliard „zdravotních“ peněz, ty spravují pojišťovny. Samotné ministerstvo hospodaří jen se sedmi osmi miliardami korun ročně. Podobně jako třeba Česká televize.
Když politici zaváděli zákon o státní službě, počet náměstků na jednotlivých ministerstvech se téměř zdvojnásobil. Snad kromě vládních politiků nikdo nepochopil, k čemu je to dobré. K upíchnutí zasloužilých straníků a jejich zabetonování na úřadech až do penze, doufejme, nikoli. I tady se zbytečně utrácejí státní peníze – přesněji peníze nás, daňových poplatníků. Miliardy, i ty půjčené, se přece skládají z korun. A ty se vydělávají těžce.
