Rasismus na druhou: Studenti z Londýnské univerzity odmítají filozofy Platóna či Kanta, protože jsou běloši
Od vysokoškolských studentů by člověk čekal, že jsou inteligentní a dokážou si dát věci do souvislostí. Zejména když působí na Londýnské univerzitě, což je největší vysoká škola ve Velké Británii. Ale kdepak! Slepota politické korektnosti dorazila v plné síle i na akademickou půdu. Svaz studentů na Škole orientálních a afrických studií tam žádá vyřazení nejznámějších filozofů, jako jsou Platón, René Descartes či Immanuel Kant, z výuky. Důvod? Jsou to běloši!
Svaz studentů z Londýnské univerzity zcela vážně argumentuje tím, že vyřazením těchto a dalších filozofů dojde konečně k „dekolonizaci“ v „bílé instituci“, jako je jejich škola. Takový hezký rasismus zabalený do nesmyslných multikulturních řečí.
Jeden z nejvýznamnějších současných britských filozofů Roger Scruton (v 70. a 80. letech podporoval disidenty v komunistickém Československu) požadavky studentů o víkendu kritizoval. „Naznačuje to jejich neznalost a nevědomost. Co znamená bílá filozofie? Nelze přece vyloučit z výuky celou oblast intelektuálního úsilí, aniž by byla zkoumána. Pokud si myslí, že Kantova Kritika čistého rozumu má koloniální podtext, chtěl bych slyšet, jak to zdůvodní.“
Proděkan Buckinghamské univerzity Anthony Seldon byl ve své kritice ještě tvrdší: „Existuje reálné nebezpečí, že politická korektnost se dostává mimo kontrolu. Pokud chceme porozumět světu, musíme zkoumat, jak to bylo a ne přepisovat historii, aby to bylo podle toho, jak chtějí někteří lidé.“
I ostatní odborníci a učitelé tvrdí, že zkoumat filozofii, bez jejich velikánů, je nepředstavitelné. Jenže studenti ze Školy orientálních a afrických studií trvají na tom, aby se většinou učili jen o filozofech z Afriky a Asie.
Svaz studentů doslova napsal, že bílí filozofové „by měli být zkoumáni pouze v případě potřeby“ a jejich práce by měly být vyučovány výhradně z „kritického hlediska“, protože někteří svá díla napsali v „koloniálním kontextu“.
Pikantní je toto tvrzení například u Immanuela Kanta, v jehož díle se nic podobného neobjevuje. Navíc tento Němec prožil celý svůj život v Königsbergu ve východním Prusku (český Královec, dnes Kaliningrad patřící Rusku). Co to má či mělo společného s kolonialismem, není jasné.
Jasněji je, když se podíváme, kdo za prohlášením studentů stojí. Správní radu studentské svazu řídí jakýsi pan Alí Habib, který nedávno prohlásil, že je především obdivovatelem Frantze Fanona, což je marxistický myslitel (původním povoláním psychiatr) narozený na Martiniku. Jeho kniha Odsouzenci země (1961) byla vlivným dílem bojovníků proti kolonialismu.
Že by právě marxista Fanon měl nahradit učení Platóna či Kanta, jen proto, že oni byli běloši, svědčí o tom, že akademický svět na některých místech světa spěje do záhuby.
Platón, jeden z nejvýznamnějších a nejvlivnějších myslitelů všech dob, ale něco takové předpovídal už před dva a půl tisíci lety, když říkal: „Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem.“
Je jasné, že někteří hlupáci to nechtějí slyšet.
