EET sype. Z daní žijeme všichni, říká Babiš. Za co je asi utratí?
Ministr financí Andrej Babiš na tiskové konferenci představil dosavadní úspěchy elektronické evidence tržeb (EET). Odmítl, že by EET komplikovala podnikatelům život — za škůdce podnikání naopak označil různé hygienické či veterinární kontroly a jejich přísně byrokratický přístup.
Meziročně stoprocentní nárůst tržeb za prosinec v odvětvích, která mají od 1. prosince povinnou evidenci tržeb (pohostinství, ubytování). A stoprocentní nárůst registrací k DPH. To jsou podle ministra financí hlavní výsledky EET v prvním měsíci fungování.
Za prvé nárůst tržeb ovlivnil obecně i růst ekonomiky. Růst tržeb v dotčených odvětvích stravování a ubytování je zjevný už od konce roku 2014, navíc plynule sílil. Prezentovaný dvojnásobek tržeb nadto plyne z průzkumu na čtyřech procentech podniků. Ale ano, že nějaký skokový nárůst vykazovaných tržeb u hospod a ubytování přijde, se dalo čekat.
Za druhé stoprocentní nárůst u DPH je trochu matoucí — někteří si představují dvojnásobnou DPH, jiní dvojnásobný počet plátců DPH. Ve skutečnosti jde jen o dvojnásobný počet podnikatelů, kteří se v prosinci k DPH přihlásili NOVĚ. Číslo navíc zdaleka nemusí odrážet jen překročení limitu tržeb díky EET, jak to prezentuje ministerstvo, ale také už zmiňovaný růst ekonomiky i třeba opožděná registrace nezávislá na zavedení evidence. K nějakému zřetelnému nárůstu plátců DPH kvůli EET tedy jistě došlo, onen dvojnásobek ale nebude úplně vypovídající číslo.
Zajímavější je, že Babiš konečně zřetelně kritizoval přehršle různých a často překrývajících se kontrol podnikatelů, jež navíc trvají na různých formálních předpisech daných zákonem, a místy se tak mění v čistou buzeraci, při níž důležitost formálních a úředních postupů převažuje důležitost samotné podnikatelské činnosti.
Například Reflex tohle dlouhodobě kritizoval, a to i v kontextu EET — místo zjednodušování podnikatelského prostředí, které by samo o sobě mohlo podnikatele motivovat k placení daní, „noví politici“ uvalili další povinnosti, jež tak či onak zaplatí firmy.
„Všichni žijeme z daní, obce, kraje a ministerstva, která je dále přerozdělují,“ řekl Babiš. Jenže jak? Za co tahle vláda utratí peníze, jež sebere lidem? Ke zjednodušování podnikatelského prostředí? K omezování byrokracie?
Vládní čísla ukazují, že počet zaměstnanců státu se od roku 2013 (tedy od posledních parlamentních voleb) do letoška zvýší o 31 tisíc. Za stejnou dobu se zvyšují plánované náklady na jejich platy o více než 27 miliard korun.
Ne že by bylo všechno špatně, ale proč se šetření, zjednodušování státní správy a podnikatelského prostředí nechávají vždycky až na potom?
Hlasujte v anketě Reflexu o nejzbytečnější, nejškodlivější či nejabsurdnější úřad, zákon, směrnici či dotaci.
