Černobílé vidění sluníčkářů: Obama je sympaticky barevný, Trump nesympaticky obarvený
Hodnocení amerických prezidentů světovou veřejností je nejen otevřeně rasistické, ale také idioticky povrchní, hloupé a neukotvené v realitě. Jak Obama, tak Trump jsou světovými medii hodnoceni už dny po svém zvolení, a to na základě svých zevnějšků.
Barack Obama byl první americký prezident, který dostal Nobelovu cenu míru za barvu pleti a kultivovaný verbální projev. Nadšení světové intelektuální kavárny, že má Amerika černého prezidenta, kterej se navíc chová nobl, neznalo mezí, a barevnost nového vládce Bílého domu bylo třeba ocenit a odměnit. Proto chudák Barack, ještě než mohl jako prezident získat představu, kde je v bílém domě WC, dostal Nobelovku. Jen tak, bezdůvodně, jen za tu symbolickou hodnotu své barvy. Ha, zlá Amerika, matka hamburgerů a Ku Klux Klanu, má černého prezidenta!
Je sice pravda, že poté, co byl Nobelovou cenou míru dekorován Jásir Arafat, ztratilo toto ocenění trochu na vážnosti. Ale stejně je to nejvyšší ocenění za veřejnou - mírovou - činnost. A Obama ji získal dávno předtím, než mohl jako prezident nějakou (jakoukoliv) činnost vůbec vykonat. Po skončení jeho mandátu můžeme do historie zapsat, že tento držitel Nobelovy ceny míru v mírotvorném úsilí stáhl americká vojska z Iráku tak úspěšně, že vybujel Islámský stát a ponořil Blízký východ do krvavé lázně války všech proti všem.
Donald Trump je první americký prezident, kterému se dostává mediálního lynče ihned po nástupu do funkce, a to hlavně za barvu vlasů a nekultivovaný verbální projev. Zatímco u Obamy bylo jisté, že je černej, u Trumpových vlasů se neví, zda to jsou odbarvené černé, obarvené šedé, nebo je barva původní (což by ovšem mohlo ukazovat na Trumpovu příbuznost s orangutanem sundským, neboť nikdo než Trump a orangutani nemá ochlupení tohoto barevného tónu). Kde je pravda, ví jen Melánie a Bůh. Přesto mu ty vlasy dokázaly - aniž by cokoliv vykonal, učinil či spáchal - vynést stejně intenzivní vlnu nenávisti, jako Obamovi jeho pleť vlnu obdivu.
Několik předních amerických deníků včetně svých komentátorů, považujících se za intelektuální elitu, je názorově sluníčkářských. Jsou tedy zcela iracionální, rozhodující podle předsudků. Černý rovná se dobrý. Kultivovaný rovná se má pravdu. Odbarvený běloch rovná se špatný. Prostořeký rovná se tomu, že lže. Jasné černobílé vidění světa neomarxistické levice - sluníček. Od nich pak opíší postoje méně významní američtí komentátoři, od nich zbytek světa, a protitrumpovská (stejně jako před osmi lety proobamovská) hysterická kampaň je na světě. Přitom je založena na kriteriích, která jsou přijatelná výhradně v rubrice „Módní policie“: Totiž na looku a image.
Obama měl image volnomyšlenkářského liberála, a navíc byl černej. A tak byl odměněn dříve, než tu image mohl zrealizovat. Ovšem na její realizaci mu nestačilo ani osm let. Trump má image přímočarého prostořekého burana, a navíc je odbarvený běloch. A tak byl „planetární intelektuální elitou“, rozuměj komentátory - stoupenci Demokratické strany, popraven dřív, než mohl v úřadě cokoliv udělat. A po ulicích amerických měst pochodují statisíce stoupenců Demokratické strany, fanoušků svobody, rovnosti, volnosti a demokracie, a protestují proti výsledku demokratických voleb. A zpochybňují je.
Černobílé vidění světa sluníčkářů nejenže apriorně a nezaslouženě popravilo Trumpa už v momentě nástupu do úřadu, ale dokonce začíná zpochybňovat jeden z pilířů naší civilizace, naší kultury a našeho stylu života: Totiž respekt k výsledkům demokratických voleb. Takže zaplaťbůh, že je pro změnu v Americe u moci peroxid.
