Válečné ztráty USA: I mistr profesor se někdy utne. V tomto případě hned dvakrát
Na výročním zasedání česko-německého diskusního fóra, konaném v Praze při příležitosti dvacátého výročí podpisu Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, vystoupil kromě premiéra Bohuslava Sobotky také profesor Felix Kolmer, jenž přežil tři německé koncentrační tábory.
Snad jedině to ho omlouvá za dva faktické a snadno vyvratitelné nesmysly, jež ve svém vystoupení uvedl. Prohlásil totiž, že za druhé světové války zahynulo 350 000 Čechů, což prý převyšuje celé válečné ztráty Spojených států amerických!
Češi místo Čechoslováků
Válečné ztráty Československa sice dosud nejsou zdaleka přesně spočítány (na podrobném vyčíslení vojenských obětí nyní usilovně pracují badatelé Vojenského historického ústavu v Praze, kteří na toto téma vydali již několik hodnotných publikací), nicméně se nejčastěji odhadují zhruba na 360 000 mrtvých, přičemž v posledních letech proskočilo na veřejnost i nižší číslo, a to 340 000 obětí. Jenže v tom nejsou zahrnuti jen Češi, nýbrž občané bývalého Československa. Je všeobecně známo, že mezi civilisty představovali největší položku ztrát Židé. Tisíce obětí si vyžádalo Slovenské národní povstání, umírali slovenští vojáci na východní frontě, antifašisté různých národností...
Neznámé jsou počty obětí na Podkarpatské Rusi. Je tudíž absolutně nemožné, aby z 360 000 mrtvých 350 000 připadlo na Čechy. Podobné bláboly jen nahrávají revizionistickým publicistům, jejichž cílem je naopak utrpení našeho národa za války co nejvíce bagatelizovat.
Předehnat Ameriku?
USA jsou jedny z mála zemí, které mají své válečné ztráty spočítány do nejmenších podrobností, a navíc zcela věrohodně. Dlužno dodat, že k tomu měly podmínky a k falšování ztrát na lidech neexistoval pádný důvod.
Podle detailních statistik činily ztráty jejich ozbrojených sil ve druhé světové válce 405 399 zahynulých a zemřelých, z nichž 291 557 připadlo na bojové ztráty, tedy padlé a zemřelé na zranění utrpěná v boji (profesor Kolmer nepochybně započetl pouze tuto položku), ale dalších 113 842 vojáků přišlo o život z nebojových příčin – zemřelo na nemoci, při mimořádných událostech, utonulo, spáchalo sebevraždu, stalo se obětí vražd, bylo popraveno apod. Jen při leteckých haváriích a automobilových nehodách zahynuly desítky tisíc lidí.
Avšak tím výčet obětí nekončí. Druhá světová válka si vyžádala životy 9497 námořníků amerického obchodního loďstva, nejvíce během bitvy o Atlantik, ale rovněž v boji proti Japoncům. V internaci zemřeli 1704 američtí civilisté (1536 v japonské a jen 168 v německé), 68 během japonského útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941 v důsledku „přátelské palby“ (friendly fire) vlastních vojsk a šest v Oregonu při výbuchu pumy z japonského neřiditelného balónu.
Úhrnné ztráty USA tak činí 416 674 osob, z čehož 11 275 jsou civilisté. Československo sice ztratilo mnohonásobně víc lidí v poměru k počtu obyvatel, ale v absolutních číslech je Spojené státy výrazně předstihly. Ctihodný profesor Kolmer je proto vedle jak ta jedle.
