Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz

Hrnečku dost! Dvojí standard potravin netolerujme

Petr Kolman

Vaření se stalo takřka novým náboženstvím Čechů a Moravanů. Kdo by neznal jména jako Pohlreich, Babica, Sapík, Dita P. či komu by zůstal utajen Láďa Hruška.  Ale z čeho vlastně vařit? Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko se bouří proti rozdílům v kvalitě potravin mezi střední a západní Evropou. A to oprávněně! Pohár již přetekl.

Dle opakovaných zjištění odborníků i poučenějších laiků mnoho nadnárodních výrobců potravin a obchodních řetězců prodává v bývalých východních zemích zboží sice pod stejným názvem, ale s jiným (samozřejmě horším) složením. Rozdíly ve složení potravin dokazuje mnoho různých průzkumů a spotřebitelských testů. Všímají si ho i běžní zákazníci a hlavně zákaznice obchodů.

Kvalita „stejných“ potravin prodávaných ve střední Evropě je prostě nižší než kupříkladu v sousedním Německu. Dokonce se kvůli tomu ve Varšavě sejdou i předsedové vlád zemí Visegrádské čtyřky, aby vymysleli, jak tento důležitý problém řešit.

Má to smysl? 

Mnozí „liberálové“ se vládním snahám vysmívají. Tvrdí s různou mírou intenzity – co se má stát starat o to co jíme? To si má pohlídat přece každý sám. Copak stát někdy něco kvalitně zařídil? 

Nicméně na věc se možno podívat i z druhé strany. Jak to, že více než 27 let po pádu železné opony stále existují takové rozdíly v kvalitě „stejného“ jídla mezi Východem a Západem? Jak to , že to zmíněný „všemocný trh“ nijak  nevyřešil? 

Řekněme silným hlasem - máme právo na jídlo v totožné kvalitě jako naši spoluobčané ze starších (západních) členských zemí. A to na stejnou jakost pod stejným označením – jako Rakušané, Němci či Francouzi. Vykutálené double-standardy nechceme a nepřijímáme. 

Podtrženo a sečteno – skutečnost, že se česká vláda snaží o koordinaci s dalšími nekvalitou postiženými státy, pokládám za vhodné. Úspěšné jednání nemůže probíhat jinak než ve shodě s těmi státy, které jsou podobně postižené zmíněnou dvojí (ne)kvalitou. V jednotě je síla! A rozhodně zde tou „Jednotou“ nemyslím bývalou socialistickou prodejnu potravin. 

I když vím, že pochválit vládu je dnes takřka podezřelé, vítám aktuální snahy o zlepšení kvality potravin prodávaných v ČR. Konečně se někdo snaží řešit starosti spodních deseti milionů. Doufejme, že nezůstane jen u slov... Jedna EU – jedna kvalita (nejen) potravin!