ČSSD: Sjezd poražených pro poražené
Devětatřicátý sjezd ČSSD má atmosféru, pro niž je charakteristická mentalita předem poražených. Brod daleko (říjnové parlamentní volby), ale kalhoty už jsou dole.
K odvrácení porážky našlo Sobotkovo vedení mantru, kterou donekonečna opakuje: když budeme jednotní, všechno půjde. Nepůjde. Je to sjezd svolaný za účelem znovuzvolení Bohuslava Sobotky a jeho politické skupiny. To se mu nakonec podařilo, když získal 460 hlasů, proti bylo 201 delegátů. Všechno ostatní bylo odloženo na den po prohraných volbách.
Jedinou zápletkou se tak stala volba prvního místopředsedy, kde proti sobě stanuli ministr vnitra Milan Chovanec a poslanec Jeroným Tejc. Je to paradox, protože proti sobě šli politici, kteří mají podobné názory a postoje. Chovanec zvolil hodně osobně laděný a ostře protibabišovský nominační projev. Namísto toho Tejc měl silný a programový projev, ale jaksi… předsednický. A v tom je další paradox. Tejc se nechtěl vystavit obvinění z "rozbíječe strany", a proto se neodvážil kandidovat na předsednickou funkci. Ve všech podstatných věcech podrobil Sobotkovo vedení kritice. Odsoudil českou verzi inkluze a genderovou politiku jako slepou uličku.
VIDEO
Namísto Sobotkova hesla "rozhádané strany lidé nevolí" řekl na adresu hlasovací koalice, která se na brněnském sjezdu vytvořila, že "hlasovací dohody na sjezdu nikomu žádné volby nevyhrály". Namísto Sobotkovy politiky vysokého zdanění středních vrstev řekl, že "naší politikou musí být vyšší platy, ne vyšší daně". Namísto Sobotkova musíme se semknout za každou cenu řekl, že "vedení ČSSD musí opustit bublinu, v níž žije".
Ve volbě prvního místopředsedy nakonec Tejc získal 280 hlasů, ale vítězný Chovanec získal o 119 hlasů víc a stal se tak statutárním místopředsedou sociální demokracie. Nyní budou následovat volby obyčejných místopředsedů.
Podstatná změna atmosféry a étosu sjezdu se nepředpokládá.
