Třetí síla? Spíš smíření před krachem
Po krajských volbách se mluvilo o spojenectví KDU-ČSL a Starostů a nezávislých jako o třetí síle, která může konkurovat ANO a ČSSD. Po třech měsících jednání sice visí ve vzduchu rozhodnutí jít společně do voleb, ale není vůbec jisté, že k tomu skutečně dojde. Koncem týdne se mají sejít funkcionáři obou stran na „poznávacím setkání“, jak to nazval jeden z lidovců.
Koncepce třetí síly se poprvé objevila na podzim 1998, kdy na protest proti opoziční smlouvě vznikla Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, ODA, DEU). Dokázala uspět v krajských a senátních volbách roku 2000, ale v předvečer parlamentních voleb o dva roky později se uskupení rozložilo. Podobný scénář se odehrává i dnes, jen rychleji.
STAN se nejdříve odpojili od pravicové TOP 09 a začali hledat nový nosič svých politických ambicí, jemuž mohou zároveň přispět svou značkou, na komunální úrovni docela populární. Zlom nastal loni po krajských volbách, v nichž Starostové celkem uspěli, a v hnutí převládl názor, že by se už nemělo spokojit jen s doplňkovou pozicí na kandidátkách jiné strany.
Část lidovců kolem předsedy Bělobrádka tehdy Starostové přesvědčili, že je nutné začít spolupracovat na principu „já pán, ty pán“. Aby se vyhnuli vysokému volebnímu prahu (deset procent pro dvojkoalici) přišli s myšlenkou nové volební strany. Mělo to svou logiku, ale pro tradicionalistické lidovce to byl příliš ambiciózní nápad a na zasedání svého širšího vedení se své tradiční značky vzdát odmítli.
Odhlasovali si nicméně společný postup do voleb, čímž přistoupili na riziko, že se kvůli desetiprocentní hranici do Poslanecké sněmovny zkrátka nedostanou. Paradoxní tehdy bylo, že pro koaliční spolupráci hlasovali i ti lidovci, kteří odmítali vznik společné strany. To dávalo tušit, že jde pouze o odklad boje.
A ten ve straně lidové skutečně začal a jeho součástí jsou i úvahy o novém předsedovi KDU-ČSL, který by mohl vzejít z volebního sjezdu v květnu. Do čela proudu, který prosazuje společný postup se Starosty, se postavil předseda Pavel Bělobrádek.
Lídrem opačného proudu je Jiří Čunek. Exministr Čunek se opírá o špatné vzpomínky lidoveckých funkcionářů, kteří se po volbách 2010 ocitli mimo parlament. Bělobrádek naopak kontruje prohlášením, že lidová strana má ojedinělou možnost překročit své historické určení a výrazně promluvit do výsledku voleb. Tím by získala novou pozici v politickém systému.
Oba lidovecké tábory tlačí k rozhodnutí netrpěliví Starostové a nezávislí, které na konci měsíce čeká sjezd. Právě tam by se rádi demonstrativně přihlásili ke koncepci „třetí síly“ a společnému postupu do voleb. I proto ono zmíněné setkání za pár dní, kde se údajně mají odbourávat předsudky. Realistický pozorovatel však vidí spíše poslední pokus o záchranu svazku, který se nikdy nestal manželstvím a jen v rychlosti opsal příběh někdejší Čtyřkoalice.
