Starostové jsou pro KDU-ČSL velkou posilou. Tento bonus jim další strany závidí
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) si odsouhlasilo, že půjde do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny ve společné koalici s KDU-ČSL. Před několika dny toto spojenectví posvětili i lidovci. Kostky jsou tedy vrženy. Pokud se v následujícím období tento svazek nerozklíží při tvorbě programu či personálním obsazení kandidátek, došlo vzájemným souhlasem ke zrození černého koně nadcházejícího volebního klání.
Za tímto tvrzením si stojím, a to bez ohledu na aktuální volební průzkumy, v nichž lidovci oscilují mezi 6 až 7 procenty a podpora Starostů se pohybuje mezi 1 a 1,5 procenta (zde by mne zajímalo, jak je toto hnutí při dotazování veřejnosti vůbec prezentováno). Předvolební průzkumy totiž mají v České republice historicky velice bídnou pověst, že se až docela divím, proč je stále ještě někdo dělá (a proč je někteří lidé snad i berou vážně).
Stačí se ve zpětném horizontu mnoha let podívat na jakékoliv volby a porovnat konečné výsledky s předvolebními průzkumy. Ze srovnání pak autoři průzkumů vycházejí jako hodně špatní prodavači teplé vody. Proto snad ani těmto číslům nemá cenu věnovat jakoukoliv pozornost a jednotlivé strany jdoucí do voleb by se měly soustředit především samy na sebe.
Ale zpět ke vznikající koalici. Spojení KDU-ČSL se Starosty lze vnímat jako ideově čistší a přirozenější než končící svazek Starostů s TOP 09. Lidovci jsou přece jen konzervativní středová strana s širším sociálním přesahem, u Starostů také je vymezení na tradiční pravo-levé politické ose spíš druhým nebo možná až třetím poznávacím prvkem.
V obecném pojetí jsou starostové spíš manažeři, kteří pečují o to, aby v jimi řízených městech vše fungovalo, lidé dostávali teplo, vodu, jezdila MHD a fungovalo veřejné osvětlení, odváželi jim odpadky a fungoval kulturní a spolkový život. V dresu Starostů se navíc jednalo a jedná o politiky, kteří v komunálních volbách kandidovali za různá nezávislá uskupení a většinou si od jasně vyhraněných „velkých“ stran drželi odstup.
V situaci, kdy velká část voličů je znechucena politikou ČSSD, leze jí Andrej Babiš na nervy s EET či takřka diktátorským řízením své strany anebo se stále nerozhodla pro návrat do lůna (staro)nové ODS, je tak nový subjekt KDU-ČSL+STAN, sázkou na jistotu či volbou menšího zla. Ostatní strany to vědí. Budou to cítit jako své ohrožení a udělají vše pro oslabení nového hráče. Je přitom více než jisté, že KDU-ČSL jejich nového parťáka závidí.
Starostové a lidovci si přitom v minulosti takřka nekonkurovali, nyní se však mohou vzájemně velice efektivně doplnit. Lidovci bodují v nábožensky založených krajích a na venkově, Starostové sbírali vavříny ve středních městech po celé zemi a v posledních letech výrazně začali promlouvat i do krajské politiky. Vzájemným spojením tak může vzniknout vskutku veliká síla.
Soudě podle posledních krajských voleb lidovci zabodovali ve Zlínském, Jihomoravském či Pardubickém kraji, Starostové naopak v Libereckém, Královéhradeckém nebo Středočeském kraji. Důležité nyní bude, aby šéfové obou subjektů byli schopni uznat sílu a přednosti toho druhého a podle toho i namixovat kandidátku. V reálu to například znamená nabídnout volitelné místo na kandidátce (a tudíž i potenciální poslaneckou kariéru) úspěšným starostům malých a středních měst, kteří o tomto dosud nikdy ani nepřemýšleli.
Spojením obou subjektů do jedné volební koalice je potřeba ve volbách dosáhnout minimálně zisku deseti procent. Spojení lidovců se Starosty má potenciál mnohem vyšší. Může klidně atakovat 15 procent a více. Z uskupení se pak stane klíčový hráč pro sestavení budoucí vlády.
Nyní je vše na úplném začátku a volební klání je nejprve potřeba poctivě odpracovat a vybojovat. Na jeho konci může být účast na vládním jackpotu, ale i propad do zapomnění. Lidovci už to jednou zažili a předpokládejme, že podobnou blamáž nechtějí zopakovat. Nový silný subjekt je na české politické scéně potřebný jako sůl.
